Kostelec 02

Matrika se skládá ze tří samostatně paginovaných, resp. foliovaných částí. Kniha narozených je dodatečně paginována běžným inkoustem (srov. chybějící paginace na čtyřech volných stranách mezi s. 105-106, vyříznuté listy např. mezi stranami 113-114, 169-172). Následující kniha oddaných byla opatřena novodobou foliací modrou pastelkou, přičemž číselně navazuje na paginaci předchozí knihy (titulní list číslován není; i zde řada vyříznutých listů - viz např. fol. 205). Kniha zemřelých je pak nejprve paginována inkoustem (od s. 1), na s. 81 navazují opět čísla modrou pastelkou, tentokrát však je pokračováno v paginaci.
Zápisy N: první paginace - s. 1-178, nelegitimní děti z let 1740-1744: s. 178-[179].
Zápisy O: fol. 179-205.
Zápisy Z: druhá paginace - s. 1-88.
Prázdné strany:4 nečíslované strany mezi s. 105 a 106 první foliace, 4 nečíslované listy za s. 88 druhé paginace.
Vedle výše uvedených obcí patřily do farního obvodu ještě hospodářské dvory Všetice (něm. Schettnicz; od 1. pol. 19. stol. Alfrédov, něm. Alfredshof), Beraní Dvůr (něm. Hammelhof), Žďár (něm. Zdiar, resp. Schar) a dnes zaniklý dvůr Kratschen (popř. Graschen či Kratzen), který se nacházel v blízkosti kladrubského kláštera, západně od něj (dle Sommerovy topografie). Prvé dvě lokality jsou dnes součástí obce Kostelec, okr. Tachov, druhé dvě leží na k. ú. Pozorka u Kladrub a jsou součástí města Kladruby, týž okres. Některé osoby se uvádějí přímo z kladrubského kláštera (Kloster, Clostre, Monasterium). Dále se v matrice relativně hojně setkáváme s lokalitami mimo farní obvod, nejednou i značně vzdálenými - Kladruby (něm. Kladrau, město v okr. Tachov) s dnešními částmi Milevo (něm. Mühlhöfen, v matrice "Mehlhöfen", "Melheven"), Brod (něm. Brod) a Láz (něm. Laas), dále Telice (něm. Dölitschen, v matrice "Teltzen", č. obce Prostiboř, okr. Tachov), Lochousice (něm. Lochutzen, obec v okr. Plzeň - sever), Úlice (něm. Ullitz, obec v okr. Plzeň-sever), Lhota u Stříbra (něm. Elhoten, dnes č. města Stříbro, okr. Tachov), Kbelany (něm Wellana, obec v okr. Plzeň-sever), Holostřevy (něm. Hollezrieb, dnes č. města Bor, okr. Tachov), Zhoř (něm. Weschorsch či Weshor, obec v okr. Tachov); Jivjany (něm. Gibian, č. obce Velký Malahov, okr. Domažlice); Skapce (něm. Kapsch, v matrice "Skapetz", obec v okr. Tachov) s částí Krtín (něm. Guratin, v matrice též "Kuretin"), Mířovice (něm. Mirschowitz, č. obce Ves Touškov, okr. Plzeň-jih), Hradec (něm. Hradzen, obec v okr. Plzeň-jih), Bukovec [?] (obec v okr. Domažlice, něm. Mogolzen, v matrice Bukwitz), Dobřany (něm. Dobrzan, později Wiesengrund, město v okrese Plzeň-jih; Přehýšov (něm. Preheischen; obec v okr. Plzeň-sever) s částí Radějovice (něm. Radlowitz), Myslinka (něm. Mislinka, obec v okr. Plzeň-sever), Hněvnice (něm. Hniemitz, obec v okr. Plzeň-sever); Holýšov (něm. Holleischen, město v okr. Domažlice), Vřesová (něm. Doglasgrün, v matrice "Toklesgrün", obec v okr. Sokolov), Ostrov nad Ohří (něm. Schlackenwerth, město v okr. Karlovy Vary), Rejštejn (něm. Unterreichenstein, město v okr. Kaltovy), Lestkov [?] ("Lesska", "Lescka", něm. Leskau, obec v okr. Tachov), Praha (něm. Prag, hlavní město ČR), Regensburg (česky Řezno, město v BRD). U některých zápisů se nepodařilo lokalitu identifikovat (např. "Schersam", "Keurtzin", "Dresch", "ex Bavaria loco Hozheim", "Bavarem Fichtensem", město "Nasudilburg" patrně v Hornín Falci či Horních Frankách). Někdy je uvedena pouze země původu dané osoby - Bavorsko ("de Bavaria") nebo Horní Falc ("de Palatinatu") a v řadě případů údaj o příslušnosti k obci zcela chybí (typické je to např. v matrice zemřelých u malých dětí).
Matrika byla vedena latinsky, ovšem v zápisech zemřelých se do roku 1729 hojně objevuje němčina (pro vyjádření příbuzenského vztahu, řemesla zemřelého nebo jeho věku). Zápisy do tohoto roku mají jednoduchou tabulární formu, poté se navrací k textové a výlučně latinské. V matrice narozených a zemřelých se v roce 1739 objevuje levý sloupec pro uvedení jména a místa, u oddaných zůstává pouhý text. Humanistické písmo vesměs čitelné (kromě vlastních jmen), ale s častými zkratkami.
Farní správu vykonávali kladrubští benediktini (viz uvádění jejich jmen), v důsledku čehož patrně nechávala v Kostelci pokřtít své děti i řada rodičů z okolních i relativně vzdálených míst (často šlo o vesnice na rozsáhlém klášterním panství); v řadě případů šlo o svobodné matky. Rovněž početné sňatky úředně nespadaly od farnosti Kostelec, resp. do farnosti příslušel spíše ženich, než nevěsta. U pohřbů je již výskyt osob mimo farnost vzácnější, přesto i zde nesporný. Řada obřadů se tako konala v klášterním kostele. Zajímavosti: s. 94 - křest dospělého žida z Polska v klášterním kostele, s. 150 - křest dospělého žida z Kolodějů nad Lužnicí ("Kaledey an der Tein Moldau); s. 152 - křest dítěte narozeného cestujícím manželům z Tachova; podobně s. 157 (vše první paginace) - rodiče cestující z Kašperských Hor; s. 60 druhé paginace - pohřeb jisté Magdaleny Wiedmannin ze Stockholmu ("Holmiae in Suecia").
Fol. 205 - rozsáhlý zápis o právním posouzení a následném odmítnutí uzavření sňatku jistého cizince z Horní Falce pro nevěrohodnost dokladů o jeho vdovství.

S. 86 (druhé paginace) - několik pamětních zápisů, týkajících se: 1) vysvěcení kaple sv. Jana Nepomuckého u Nedražic (1701), 2) slavení svátku Proměnění Krista ve farnosti od roku 1611 (zapsáno zřejmě současně s předchozím zápisem, doplněno poznámkou u spodního okraje stránky, v níž se upřesňuje, že slavit tento svátek bylo rozhodnuto již v roce 1699 - srov. matriku Kostelec 01), 3) slavení polodenního svátku Stětí sv. Jana Křtitele, 4) záznam o podmínkách, za nichž bude administrátor farnosti sloužit mše v kapli sv. Václava a Vojtěcha ve vsi Ostrově.