Jste zde

Česko-bavorský archivní průvodce › Bayern › Staatsarchiv Würzburg › StAWü, Gestapo-Stelle Würzburg

StAWü, Gestapo-Stelle Würzburg

Archiv

Archiv: 
Kontakt na archiv

Staatsarchiv Würzburg
Residenz-Nordflügel
97070 Würzburg

(poštovní box 11 08 16, 97034 Würzburg)

tel.: 0931/355290
fax: 0931/3552970

Zkratka archivu: 
StAWü
Oddělení archivu: 
StA Würzburg

Fond

Název fondu: 
Gestapo-Stelle Würzburg
Popis fondu: 
Die Polizeidirektion Würzburg hatte seit 1929 eine Politische Abteilung, die „Abteilung 9“, die insbesondere für politisch motivierte Straftaten zuständig war und die Keimzelle der späteren Gestapo Würzburg bildete. Nach der sogenannten "Machtergreifung" 1933 wurde die bayerische Polizei umgestaltet: Heinrich Himmler wurde kommissarischer Polizeipräsident von München und kurz darauf „Politischer Polizeikommandeur“ in Bayern. Sein enger Mitarbeiter Reinhard Heydrich übernahm die Abt. VI der Polizei, die Politische Abteilung. In München wurde die Bayerische Politische Polizei (BPP), geschaffen; sie war von der Polizeidirektion München weitgehend unabhängig. Himmler wurde damit die Politische Polizei in Bayern und somit auch die Abteilung 9 der Polizeidirektion Würzburg unterstellt. Als Exekutive diente vor allem die sogenannte Hilfspolizei, das waren in der Regel Männer von SA und SS, aber auf Anforderung auch Bereitschaftspolizei, Schutzpolizei und Gendarmerie. Mitte der 1930er Jahre wurde die Polizeiorganisation im Deutschen Reich vereinheitlicht, bei den Bezeichnungen setzte sich das preußische Vorbild durch. In ganz Preußen wurden sogenannte "Staatspolizeistellen" geschaffen, die aus dem Zuständigkeitsbereich des preußischen Innenministeriums gelöst wurden: Durch ihre Unterstellung unter den Ministerpräsidenten wurden die Staatspolizeistellen der traditionellen Polizeiverwaltung entzogen, schließlich vollständig aus der inneren Verwaltung herausgelöst und selbständig. Himmler übernahm 1934 die Leitung der preußischen Gestapo und war ab 1936 schließlich „Reichsführer SS und Chef der deutschen Polizei im Reichsministerium des Innern“. Die Polizei wurde reichseinheitlich organisiert und erhielt einheitliche Bezeichnungen, die Würzburger Politische Polizei nannte sich jetzt Staatspolizeistelle, oder kurz: Gestapo. Die Polizeibehörden wurden aufgeteilt in die sogenannte "Ordnungspolizei" (Orpo) und die "Sicherheitspolizei" (Sipo). Zu letzterer zählte neben der Kriminalpolizei auch die Politische Polizei. Leiter der Sipo war Himmlers Mitarbeiter Reinhard Heydrich. Leiter der Politischen Abteilung der Polizeidirektion Würzburg war seit 1929 Polizeiinspektor Max Nöth, er wurde ausschließlich im politischen Nachrichtendienst beschäftigt. Ab 1934 wurde Nöth zur Bayerischen Politischen Polizei nach München versetzt, sein Nachfolger in Würzburg und damit Leiter der politischen Polizei wurde Kriminaloberkommissär Josef Gerum. In der Politischen Abteilung arbeiteten schon vor der sogenannten "Machtergreifung" Polizisten (unter anderem Wittmann, Krapp, Pössinger, Lutz, Stolz, Vogel, Völkl), die teils bis Kriegsende bei der Gestapo verblieben. Die ganze Polizeidirektion Würzburg hatte Ende 1935 einen Sollstand von 20 Mitarbeitern, die Politische Polizei machte davon nur einen Teil aus. Die Würzburger Gestapo war Anfang 1936 nur für den Stadtkreis Würzburg zuständig, die Ausdehnung ihres Sprengels erfolgte zuerst im Bereich der Abwehr. Laut dem bayerischen Innenministerium sollte die Tätigkeit der fremdländischen Nachrichtendienste steigen. Wegen der Überbelastung der BPP-Zentralpolizeistelle sollten ab sofort bei den Polizeidirektionen besondere Dienststellen eingerichtet werden, „denen ausschließlich die Behandlung der abwehrpolizeilichen Angelegenheiten obliegt“. Die Außenstelle Würzburg der Bayerischen Politischen Polizei sollte für den Bereich Abwehr für den ganzen Regierungsbezirk zuständig sein. Die Abt. III der Würzburger Gestapo, zuständig für die Abwehr, wurde 1941 nach Nürnberg verlegt. In Würzburg wurden nach Mitte 1941 abwehrpolizeiliche Aufgaben nur noch in geringem Maße mitbetreut. Auch die Kriminalpolizei Würzburg dehnte 1936 ihren Sprengel auf den gesamten Regierungsbezirk aus. Das Gestapo-Gesetz 1936 bestimmte „die Kreis- und Ortspolizeibehörden zu Hilfsorganen der Staatspolizeistellen (Mittelinstanz)“. Die bisherige BPP in München verlor einen großen Teil ihrer Befugnisse, die Staatspolizeistellen in den Regierungsbezirken wurden eigenständiger, ihre Tätigkeit auf den gesamten Regierungsbezirk ausgedehnt. Die Staatspolizeistellen unterstanden ab 1936/1937 direkt dem Staatspolizeiamt (Gestapa) in Berlin, nicht mehr der BPP in München. Durch einen Runderlass Himmlers wurde 1937 die Bayerische Politische Polizei in München in die Staatspolizeiorganisation integriert, die Staatspolizei-Stellen schieden „damit als selbständige Behörden aus den Polizei-Direktionen aus“. Den Staatspolizeistellen, d.h. auch der Gestapo Würzburg, oblag fortan „die Wahrnehmung aller Aufgaben der Geheimen Staatspolizei in ihrem Bezirk“. Die Staatspolizei-Stelle (Stapo) Würzburg war demnach ab 1937 „für alle im Regierungsbezirk Mainfranken anfallenden Angelegenheiten innerpolitischer Art zuständig“. Seit 1936 unterlag auch die Gestapo Würzburg den Weisungen des Gestapa in Berlin. Die Aufgabe der Geheimen Staatspolizei (Gestapo) und schon zuvor der Abteilung 9 der Polizeidirektion Würzburg bestand darin, „alle staatsfeindlichen Bestrebungen zu erforschen und zu bekämpfen und das Ergebnis der Erhebungen zu sammeln und auszuwerten. Die Politische Polizei überwachte schon seit Anfang der 1930er Jahre politische Versammlungen, auch die der NSDAP, kümmerte sich um die Verbreitung illegaler Flugschriften und legte Karteien über politisch verdächtige Personen an. Der Bestand der Gestapo-Stelle Würzburg ist relativ gut überliefert und damit in Deutschland fast einzigartig (nach der Gestapo Düsseldorf und der in Neustadt a.d.Weinstraße, letztere liegt im Staatsarchiv Speyer). Die Unterlagen anderer Gestapo-Stellen wurden meist während des Krieges oder auch danach entweder als Kriegsschäden durch Bombenangriffe oder durch Behördenmitarbeiter zur Informationsvernichtung mutwillig zerstört. Erhalten ist die Mehrzahl der personenbezogenen Akten, allerdings wurden Akten zu den Personen mit den Anfangsbuchstaben A - G sowie V offenbar durch Gestapomitarbeiter im Ausweichlager in Thüngen fast vollständig vernichtet. Die 1945 noch in Würzburg befindlichen Akten fielen einem Luftangriff zum Opfer. Sachakten sind mit Ausnahme der Akten zu den Judendeportationen nicht mehr vorhanden. Der Bestand gliedert sich in zwei Teile, da die amerikanischen Besatzer bestimmte Unterlagen aus dem ursprünglichen Gestapo-Bestand herauszogen und dem Document Center Berlin zuführten. Darunter befanden sich vornehmlich Akten etwa zu Ausländern oder Juden, die die Verbrechen der Nationalsozialisten belegen sollten. Ende der 1990er Jahre gelangte dieser "Selekt" wieder zurück nach Würzburg und wird nun dort im Staatsarchiv verwahrt. Bald darauf wurde mit der digitalen Verzeichnung der Gestapo-Akten des Document Center in FAUST begonnen, die Erfassung ist inzwischen abgeschlossen. Die übrigen Gestapo-Unterlagen wurden in den 1970er Jahren im Zuge des sogenannten "Bayern-Projekts" des Instituts für Zeitgeschichte auf Karteikarten verzeichnet und sind derzeit erst teilweise in FAUST erfasst. Für die Böhmen-Datenbank wurden lediglich die fast 12.000 FAUST-Einträge der Akten aus dem Berlin Document Center durchsucht. Aufgrund der dabei erzielten hohen, repräsentativen Ergebnisquote von 437 Archivalien, von denen wiederum nur eine Auswahl in die Böhmendatenbank übernommen wurde, ist die Recherche in den Karteikarten ausgespart worden. Sie können dank ausführlicher Personen-, Orts- und Sachverzeichnung nach einschlägigen Stichworten durchsucht werden. Der Bestand ist teilweise in FAUST verzeichnet, die Nutzung einzelner Archivalien muss jedoch aufgrund der Schutzfristen gesondert beantragt und genehmigt werden.
Rozsah fondu: 
24780
Metráž fondu: 
67,6
Přístupnost: 
částečně přístupný

Archivní pomůcka

Název archivní pomůcky: 
Gestapostelle Würzburg
Podskupina: 
Arbeitsvertragsbruch (tschechischer) Arbeiter bei der Firma Kugelfischer
Signatury bohemik: 
18929, 18987, 19014, 19112, 19228, 19329, 19337, 19338, 19529, 19611, 19693, 19714, 19783, 19973, 19994, 20031, 20073, 20074, 20081, 20123, 20230, 20316, 20325, 20331, 20397, 20527, 20636, 20995, 21074, 21106, 21251, 21276, 21323, 21354, 21480, 21559, 21563, 21574, 21596, 21675, 21711, 21726, 21747, 21751, 21858, 21941, 21986, 22178, 22202, 22205, 22228, 22320, 22378, 22481, 22523, 22556, 22699, 22745, 22816, 22900, 22998, 23014, 23060, 23063, 23155, 23157, 23173, 23234, 23333, 23382, 23385, 23603, 23628, 23647, 23683, 24533, 24573, 24625, 24626
Popis bohemik: 
Cap (nar. 1923 Praha), útěk, zatčen v Plzni, kromě toho viz Cvach (nar. 1922 Praha), Dvořák (nar. 1922 Drážďany), Horák (nar. 1913 Praha), Kozel (nar. 1921 Praha), Marsak (nar. 1924 Dürnfettern), Ottis (nar. 1918 Plzeň), Pelikan (nar. 1920 Rokycany), Richter (nar. 1923 Praha), Schejbal (nar. 1914 Újezdec), Štursa (nar. 1916 Chrudim), Zalto (nar. 1920 Trmice/Türmitz), 1943-1944 (č. 18929). Cerny (nar. 1921 Plzeň), útěk, pokuta dle provozního řádu, kromě toho viz Pešička (nar. 1920 Svikov), Potužák (nar. 1920 Kokorov), Kovář (nar. 1923 Plzeň), 1944 (č. 18987). Charlot (nar. 1924 Epernay), francouzský dělník, je společně s ostatními neochotný pracovat a po bombovém útoku 1943 se potlouká po městě, zpívají údajně komunistickou píseň, vazba, kromě toho viz Baraille, Najmond, Plzák, Kovář, Schleisz, Gass, Brunengo, Giraud, Maynadier, Portal, Roland; text písně a německý překlad, 1943 (č. 19014). Chvojka (nar. 1909 Řevnice/Rewnitz), překročil dovolenou, 1943-1944 (č. 19112). Cwach (nar. 1922 Praha), nedovolené vzdálení se, kromě toho viz Zalto (nar. 1920 Türnitz), Richter (nar. 1923 Praha), 1943 (č. 19228). Hencl (nar. 1921 Wall/Neustadt), kromě toho viz Erich (nar. 1920 Routwitz), Rom (nar. 1904 Neudatschnitz), 1943-1944 (č. 19329). Herman (nar. 1918 Roudnice nad Labem/Raudnitz a.d.Elbe), nedovolená jízda domů, kromě toho viz Mastolka (nar. 1912 Hinice/Honitz), Beranek (nar. 1921 Veltrusy/Weltrus), Simek (nar. 1920 Kralupy), 1943 (č. 19337). Hermann (nar. 1921 Schlau), překročil dovolenou, obtěžování jedné německé ženy,1943-1944 (č. 19338). Jachek (nar. 1921 Kralovice/Kralowitz), pracovní výchovný tábor, 1944 (č. 19529). Janoušek (nar. 1923), nepřišel na pracoviště, 1944 (č. 19611). Jelínek (nar. 1919 Kralovice/Kralowitz), nedovolené vzdálení se, 1943 (č. 19693). Ježek (nar. 1919), kromě toho viz Rakosnik (nar. 1920 Temetschau), Ježek (nar. 1919 Plzeň), 1944 (č. 19714). Kabeláč (nar. 1922 Praha), nedovolené vzdálení se, 1943 (č. 19783). Keil (nar. 1909 Plzeň), útěk, 1944-1945 (č. 19973). Khier (nar. 1902 Pritzam), nevrátil se po dovolené, 1943-1944 (č. 19994). Kirchbach (nar. 1921 Sleneschitz), nedovolené vzdálení se po náletu, 1944 (č. 20031). Klimpl (nar. 1923 Alt-Čívice/Tschiwitz), nedovolené vzdálení se, seznam českých dělníků, kteří po jednom z náletů na Schweinfurt nedovoleně opustili město 1944 (č. 20073). Klimt (nar. 1907 Příbram/Pibrans), nedovolené vzdálení se, 1944 (č. 20074). Klokočník (nar. 1921 Suchdel), nedovolené vzdálení se, 1943-1944 (č. 20081). Koci (nar. 1920 Kluzinek), nevrátil se po dovolené, nemocný a práce neschopný, 1943-1944 (č. 20123). Kopecki (nar. 1924 Broschan), nedovolené vzdálení se, kvůli časté nemoci se upustilo od jeho přivezení zpět na pracoviště, 1943-1944 (č. 20230). Kotlár (nar. 1924 Proboštov/Probstau), nedovolené vzdálení se, kromě toho viz Souček (nar. 1918 Bukol), Sobodka (nar. 1921 Szuban), 1943-1944 (č. 20316). Koutný (nar. 1911 Praha), nedovolené vzdálení se, 1944 (č. 20325). Kovář (nar. 1923 Plzeň), nedovolené vzdálení se, účast na demonstraci, tábor Mirošov/Miroschau, kromě toho viz Najmon (nar. 1921 Řetenice/Settenz), Plzák (nar. 1911 Plzeň), Schleisz (nar. 1920 Praha), 1943-1944 (č. 20331). Kozel (nar. 1921 Praha), nedovolené vzdálení se, překročil dovolenou; seznam zaměstnaných Čechů (1943); seznam pracovní doby několika Čechů v obci Haßfurt, 1943-1944 (č. 20397). Krzeminski (nar. 1915 Lesniaka), polský dělník, zakázaná hazardní hra, zakázaný kontakt a podpora francouzských válečných zajatců, trestní tábor Maltheuern (Sudety), kromě toho viz Mahé (nar. 1914 Senven), Karnielowicz (nar. 1914 Lociewicze), Schulz (nar. 1913 Lodž/Litzmannstadt), Stembinski (nar. 1922 Belchatow), Lutzyusch (nar. 1922 Kronkov), Bala (nar. 1918 Krakow), Wojcik (nar. 1909 Pabianice), 1942 (č. 20527). Kumpost (nar. 1921 Praha), nedovolené vzdálení se, kromě toho viz Barcitius (nar. 1922), Sedláček (nar. 1921), 1943 (č. 20636). Liška (nar. 1921 Praha), nevrátil se po dovolené, nebyl přivezen zpět na pracoviště kvůli popáleným rukám a pracovní neschopnosti, 1944 (č. 20995). Lukeš (nar. 1922 Wellisch Birken), nedovolené vzdálení se, 1944-1945 (č. 21074). Mach (nar. 1902 Krejtsch), tábor Mirošov/Miroschau, 1943-1944 (č. 21106). Marek (nar. 1921 Besewitz), nedovolené vzdálení se, konc. tábor Flossenbürg, kromě toho viz Ruda (nar. 1921 Terezín), 1943 (č. 21251). Marzak (nar. 1924 Dürnffetterm), nedovolené vzdálení se, seznamy s uprchlými českými dělníky ze Schweinfurtu, 1943-1944 (č. 21276). Mastolka (nar. 1912 Honice/Honitz), nevrátil se po dovolené, kromě toho viz Beranek (nar. 1921 Veltrusy), Simek (nar. 1920 Kralupy), Herman (nar. 1918 Roudnice), 1943 (č. 21323). Matuszkiewicz (nar. 1919 Ostrowo), polská dělnice, nedovolené vzdálení se, kromě toho viz paní G. (nar. kolem r. 1930 Beziers), Hill (nar. 1925 Beziers), Trooster (nar. 1924 Andeslechen), Hagel (nar. 1922 Lublin), Polack (nar. 1923 Lodž/Litzmannstadt), paní S. (nar. kolem 1930 Varšava), paní B. (nar. kolem roku 1930 Tadzin), Horák (nar. 1913 Praha), Dvořák (nar. 1922 Drážďany), seznam uprchlých dělníků mimo jiné z Československa, 1943 (č. 21354). Michalek (nar. 1914 Dobrelec), nevrátil se po dovolené, 1944 (č. 21480). Miller (nar. 1911 Kommern), nedovolené vzdálení se, 1943-1944 (č. 21559). Minarik (nar. 1921 Pristoupin), nevrátil se po dovolené, tábor Breschan, 1943-1945 (č. 21563). Misar (nar. 1924 Lipnice), nedovolené vzdálení se, 1943 (č. 21574). Mocuba (nar. 1921 Přibyslav/Primislau), nedovolené vzdálení se, 1944 (č. 21596). Mudra (nar. 1921 Praha), nevrátil se po dovolené, 1944-1945 (č. 21675). Musyka (nar. 1913 Tosowo), nedovolené vzdálení se, nevrátil se po dovolené, kromě toho viz Ginda (nar. 1888 Sabaz), Melich (nar. 1900 Lazy Bila), Amedee (nar. 1915 Perpignin), vor den Dag (nar. 1916 Sleuwijk), 1943 (č. 21711). van der Myl (nar. 1916 Gorinchen), nizozemský dělník, nedovolené vzdálení se z Nizozemí a Čech, kromě toho viz Sebestian (nar. 1903), Waniusiw (nar. 1921), Woelms (nar. 1924), 1943 (č. 21726). Nagr (nar. 1923 Tattina), nedovolené vzdálení se, pokuta dle provozního řádu, kromě toho viz Kepka (nar. 1919 Senets), 1943-1944 (č. 21747). Najmond (nar. 1921 Settenz), nedovolené vzdálení se, hluk na pracovní cestě, vzat do vazby kvůli nepřístojnému chování, kromě toho viz Leipert (nar. 1924 Kublau), Bayer (nar. 1921 Praha), 1943 (č. 21751). Novotny (nar. 1924 Pardubice), použil a poškodil člun, nedovolené vzdálení se, tábor Breschan, kromě toho viz Dräger (nar. 1922 Vídeň), Albrecht (nar. 1921), Dostal (nar. 1915), Horak (nar. 1920), Jirout (nar. 1920), Klimpel (nar. 1923), Marsak (nar. 1924), Mosna (nar. 1924), Pewinsky (nar. 1924), Primda (nar. 1922), Řezníček (nar. 1923), Schmid (nar. 1923), Simek (nar. 1920), Sirovsky (nar. 1923), Sittner (nar. 1922), Stefan (nar. 1921), Vins (nar. 1921), Vobořil (nar. 1924), 1943-1944 (č. 21858). Opelka (nar. 1914 Rothenschaken), nedovolené vzdálení se, 1944 (č. 21941). Ottis (nar. 1918 Plzeň), nedovolené vzdálení se, kromě toho viz Cvach (nar. 1922 Praha), Cap (nar. 1923 Praha), Dvořák (nar. 1922 Drážďany), Horak (nar. 1913 Praha), Kozel (nar. 1921 Praha), Marsak (nar. 1924 Dürnffettern), Pelikan (nar. 1920 Rokycany), Richter (nar. 1923 Praha), Schejbal (nar. 1914 Újezdec), Stursa (nar. 1916 Chrudim), Zalte (nar. 1920 Trmice/Türmitz), 1943 (č. 21986). Pěkný (nar. 1918 Pazderna Lhota), 1944-1945 (č. (signatura chybí). Pelikan (nar. 1920 Rokycany), nedovolené vzdálení se během bombového útoku, dovolená z důvodu nemoci, návrat zpět, 1943 (č. 22178). Pes (nar. 1921), nedovolené vzdálení se, kromě toho viz Pejsa (geb.1918 Tábor), jeho výslech, 1943-1944 (č. 22202). Pesicka (nar. 1920 Plzeň), nedovolené vzdálení se, nevrátil se po dovolené, tábor Mirošov/Miroschau, 1944 (č. 22205). Pevinsky (nar. 1922 Meruwitz), nevrátil se po dovolené, tábor Mirošov/Miroschau, zaměstnán i na Říšské dráze, nedovolené vzdálení se, 1943-1945 (č. 22228). Pipek (nar. 1921 Slawhotitz), nedovolené vzdálení se, 1943 (č. 22320). Plzák (nar. 1911 Plzeň), účast na demonstraci, krádež, nedovolené vzdálení se, tábor Mirošov/Miroschau, 1943-1944 (č. 22378). Potužák (nar. 1920 Kokocov), nedovolené vzdálení se, policejní vazba, 1943-1945 (č. 22481). Prusa (nar. 1924 Rokycany), nedovolené vzdálení se, 1944 (č. 22523). Puchmelter (nar. 1921 Praha), nedovolené vzdálení se, 4 týdny výchovný pracovní tábor Mirošov/Miroschau 1943-1944 (č. 22556). Říhova (nar. 1918 Reneschitz), nedovolené vzdálení se, aby se mohla starat o sovu dceru, 1943 (č. 22699). Rom (nar. 1904 Neudatschnitz), nedovolené vzdálení se, tábor Mirošov/Miroschau, 1943-1944 (č. 22745). Ruda (nar. 1921 Terezín/Theresiendorf), nedovolené vzdálení se, konc. tábor Flossenbürg, kromě toho viz Rucki (nar. 1924 Jablonice), jeho zakázané hazardní hry, Ruda (nar. 1923 Grymiscew), jeho kontakt se sovětskými válečnými zajatci, 1943-1944 (č. 22816). Sadilek (nar. 1921 Praha), nedovolené vzdálení se, 1943 (č. 22900). Schejbal (nar. 1914 Újezdec), nedovolené vzdálení se, pracoval i u akciové společnosti Staab (Stod) a u bednáře ve Švihově, 1943-1944 (č. 22998). Schleisz (nar. 1920 Praha), protizákonné jednání, nevrátil se po dovolené, práce neschopen, onemocněl, 1943-1944 (č. 23014). Sebestian (nar. 1903 Mashaupt), nedovolené vzdálení se, tábor Breschan, překročil dovolenou, pokuta dle provozního řádu, 1943-1944 (č. 23060). Sedláček (nar. 1921 Mosty), nedovolené vzdálení se, víkendová vazba, 1943 (č. 23063). Šimandl (nar. 1908 Praha), nedovolené vzdálení se, nebyl vrácen zpět na pracoviště kvůli pracovní neschopnosti, 1944 (č. 23155). Simek (nar. 1920 Kralupy), nedovolené vzdálení se, tábor Mirošov/Miroschau, kromě toho viz Mastolka (nar. 1912 Honice), Beranek (nar. 1921 Veltrusy), Herman (nar. 1918 Roudnice), 1943-1944 (č. 23157). Sipek (nar. 1921 Praha), nevrátil se po dovolené, tábor Breschan, 1944 (č. 23173). Skramlik (nar. 1921 Kalista), nedovolené vzdálení se, nevrátil se po dovolené, vězení, 1941-1942 (č. 23234). Sobodka (nar. 1921 Zbuzany), nedovolené vzdálení se, vazba, 1944 (č. 23333). Souček (nar. 1918 Bukol), nedovolené vzdálení se, vazba, 1943-1944 (č. 23382). Soukup (nar. 1915 Bílina/Bilin), nedovolené vzdálení se, 1941-1942 (č. 23385). Stursa (nar. 1916 Chrudim), nedovolené vzdálení se, odsouzen v Praze k 8 měsícům vězení, 1943-1944 (č. 23603). Sura (nar. 1921 Čepí/Tschep), nevrátil se po dovolené, práce neschopen kvůli nemoci, 1943-1944 (č. 23628). Svec (nar. 1919 Louny/Laun), nedovolené vzdálení se po náletu, 1944-1945 (č. 23647). Sykora (obsažen ve spisu Sykola) (nar. 1904 Plzeň), překročil dovolenou, pokuta dle provozního řádu, 1942-1944 (č. 23683). Zach (nar. 1921 Branschätz), nedovolené vzdálení se, policejní vazba, překročil dovolenou, pokuta dle provozního řádu, kromě toho viz Bren (nar. 1921 Záboří/Zaborsch), 1943-1945 (č. 24533). Zalto (nar. 1920 Trmice/Türmitz), nedovolené vzdálení se, přivezen zpět, kromě toho viz Cwach (nar. 1922 Praha), Richter (nar. 1923 Praha), 1943 (č. 24573). Zelenka (nar. 1922 Brandeisl), nevrátil se po dovolené, poškozen bombou, pokuta dle provozního řádu, 1944 (č. 24625). Zelený (nar. 1922 Praha), nedovolené vzdálení se, tábor Mirošov/Miroschau, 1944 (č. 24626).
Poznámky: 
Die Nutzung einzelner Akten muss aufgrund der Schutzfristen gesondert beantragt und genehmigt werden.;Bei den erfassten Archivalien handelt es sich um eine Auswahl der im Bestand enthaltenen Bohemica.

Vertical Tabs