Jste zde

StAWü, Gestapo-Stelle Würzburg

Archiv

Zkratka archivu: 
StAWü
Oddělení archivu: 
StA Würzburg

Fond

Název fondu: 
Gestapo-Stelle Würzburg
Popis fondu: 
Die Polizeidirektion Würzburg hatte seit 1929 eine Politische Abteilung, die „Abteilung 9“, die insbesondere für politisch motivierte Straftaten zuständig war und die Keimzelle der späteren Gestapo Würzburg bildete. Nach der sogenannten "Machtergreifung" 1933 wurde die bayerische Polizei umgestaltet: Heinrich Himmler wurde kommissarischer Polizeipräsident von München und kurz darauf „Politischer Polizeikommandeur“ in Bayern. Sein enger Mitarbeiter Reinhard Heydrich übernahm die Abt. VI der Polizei, die Politische Abteilung. In München wurde die Bayerische Politische Polizei (BPP), geschaffen; sie war von der Polizeidirektion München weitgehend unabhängig. Himmler wurde damit die Politische Polizei in Bayern und somit auch die Abteilung 9 der Polizeidirektion Würzburg unterstellt. Als Exekutive diente vor allem die sogenannte Hilfspolizei, das waren in der Regel Männer von SA und SS, aber auf Anforderung auch Bereitschaftspolizei, Schutzpolizei und Gendarmerie. Mitte der 1930er Jahre wurde die Polizeiorganisation im Deutschen Reich vereinheitlicht, bei den Bezeichnungen setzte sich das preußische Vorbild durch. In ganz Preußen wurden sogenannte "Staatspolizeistellen" geschaffen, die aus dem Zuständigkeitsbereich des preußischen Innenministeriums gelöst wurden: Durch ihre Unterstellung unter den Ministerpräsidenten wurden die Staatspolizeistellen der traditionellen Polizeiverwaltung entzogen, schließlich vollständig aus der inneren Verwaltung herausgelöst und selbständig. Himmler übernahm 1934 die Leitung der preußischen Gestapo und war ab 1936 schließlich „Reichsführer SS und Chef der deutschen Polizei im Reichsministerium des Innern“. Die Polizei wurde reichseinheitlich organisiert und erhielt einheitliche Bezeichnungen, die Würzburger Politische Polizei nannte sich jetzt Staatspolizeistelle, oder kurz: Gestapo. Die Polizeibehörden wurden aufgeteilt in die sogenannte "Ordnungspolizei" (Orpo) und die "Sicherheitspolizei" (Sipo). Zu letzterer zählte neben der Kriminalpolizei auch die Politische Polizei. Leiter der Sipo war Himmlers Mitarbeiter Reinhard Heydrich. Leiter der Politischen Abteilung der Polizeidirektion Würzburg war seit 1929 Polizeiinspektor Max Nöth, er wurde ausschließlich im politischen Nachrichtendienst beschäftigt. Ab 1934 wurde Nöth zur Bayerischen Politischen Polizei nach München versetzt, sein Nachfolger in Würzburg und damit Leiter der politischen Polizei wurde Kriminaloberkommissär Josef Gerum. In der Politischen Abteilung arbeiteten schon vor der sogenannten "Machtergreifung" Polizisten (unter anderem Wittmann, Krapp, Pössinger, Lutz, Stolz, Vogel, Völkl), die teils bis Kriegsende bei der Gestapo verblieben. Die ganze Polizeidirektion Würzburg hatte Ende 1935 einen Sollstand von 20 Mitarbeitern, die Politische Polizei machte davon nur einen Teil aus. Die Würzburger Gestapo war Anfang 1936 nur für den Stadtkreis Würzburg zuständig, die Ausdehnung ihres Sprengels erfolgte zuerst im Bereich der Abwehr. Laut dem bayerischen Innenministerium sollte die Tätigkeit der fremdländischen Nachrichtendienste steigen. Wegen der Überbelastung der BPP-Zentralpolizeistelle sollten ab sofort bei den Polizeidirektionen besondere Dienststellen eingerichtet werden, „denen ausschließlich die Behandlung der abwehrpolizeilichen Angelegenheiten obliegt“. Die Außenstelle Würzburg der Bayerischen Politischen Polizei sollte für den Bereich Abwehr für den ganzen Regierungsbezirk zuständig sein. Die Abt. III der Würzburger Gestapo, zuständig für die Abwehr, wurde 1941 nach Nürnberg verlegt. In Würzburg wurden nach Mitte 1941 abwehrpolizeiliche Aufgaben nur noch in geringem Maße mitbetreut. Auch die Kriminalpolizei Würzburg dehnte 1936 ihren Sprengel auf den gesamten Regierungsbezirk aus. Das Gestapo-Gesetz 1936 bestimmte „die Kreis- und Ortspolizeibehörden zu Hilfsorganen der Staatspolizeistellen (Mittelinstanz)“. Die bisherige BPP in München verlor einen großen Teil ihrer Befugnisse, die Staatspolizeistellen in den Regierungsbezirken wurden eigenständiger, ihre Tätigkeit auf den gesamten Regierungsbezirk ausgedehnt. Die Staatspolizeistellen unterstanden ab 1936/1937 direkt dem Staatspolizeiamt (Gestapa) in Berlin, nicht mehr der BPP in München. Durch einen Runderlass Himmlers wurde 1937 die Bayerische Politische Polizei in München in die Staatspolizeiorganisation integriert, die Staatspolizei-Stellen schieden „damit als selbständige Behörden aus den Polizei-Direktionen aus“. Den Staatspolizeistellen, d.h. auch der Gestapo Würzburg, oblag fortan „die Wahrnehmung aller Aufgaben der Geheimen Staatspolizei in ihrem Bezirk“. Die Staatspolizei-Stelle (Stapo) Würzburg war demnach ab 1937 „für alle im Regierungsbezirk Mainfranken anfallenden Angelegenheiten innerpolitischer Art zuständig“. Seit 1936 unterlag auch die Gestapo Würzburg den Weisungen des Gestapa in Berlin. Die Aufgabe der Geheimen Staatspolizei (Gestapo) und schon zuvor der Abteilung 9 der Polizeidirektion Würzburg bestand darin, „alle staatsfeindlichen Bestrebungen zu erforschen und zu bekämpfen und das Ergebnis der Erhebungen zu sammeln und auszuwerten. Die Politische Polizei überwachte schon seit Anfang der 1930er Jahre politische Versammlungen, auch die der NSDAP, kümmerte sich um die Verbreitung illegaler Flugschriften und legte Karteien über politisch verdächtige Personen an. Der Bestand der Gestapo-Stelle Würzburg ist relativ gut überliefert und damit in Deutschland fast einzigartig (nach der Gestapo Düsseldorf und der in Neustadt a.d.Weinstraße, letztere liegt im Staatsarchiv Speyer). Die Unterlagen anderer Gestapo-Stellen wurden meist während des Krieges oder auch danach entweder als Kriegsschäden durch Bombenangriffe oder durch Behördenmitarbeiter zur Informationsvernichtung mutwillig zerstört. Erhalten ist die Mehrzahl der personenbezogenen Akten, allerdings wurden Akten zu den Personen mit den Anfangsbuchstaben A - G sowie V offenbar durch Gestapomitarbeiter im Ausweichlager in Thüngen fast vollständig vernichtet. Die 1945 noch in Würzburg befindlichen Akten fielen einem Luftangriff zum Opfer. Sachakten sind mit Ausnahme der Akten zu den Judendeportationen nicht mehr vorhanden. Der Bestand gliedert sich in zwei Teile, da die amerikanischen Besatzer bestimmte Unterlagen aus dem ursprünglichen Gestapo-Bestand herauszogen und dem Document Center Berlin zuführten. Darunter befanden sich vornehmlich Akten etwa zu Ausländern oder Juden, die die Verbrechen der Nationalsozialisten belegen sollten. Ende der 1990er Jahre gelangte dieser "Selekt" wieder zurück nach Würzburg und wird nun dort im Staatsarchiv verwahrt. Bald darauf wurde mit der digitalen Verzeichnung der Gestapo-Akten des Document Center in FAUST begonnen, die Erfassung ist inzwischen abgeschlossen. Die übrigen Gestapo-Unterlagen wurden in den 1970er Jahren im Zuge des sogenannten "Bayern-Projekts" des Instituts für Zeitgeschichte auf Karteikarten verzeichnet und sind derzeit erst teilweise in FAUST erfasst. Für die Böhmen-Datenbank wurden lediglich die fast 12.000 FAUST-Einträge der Akten aus dem Berlin Document Center durchsucht. Aufgrund der dabei erzielten hohen, repräsentativen Ergebnisquote von 437 Archivalien, von denen wiederum nur eine Auswahl in die Böhmendatenbank übernommen wurde, ist die Recherche in den Karteikarten ausgespart worden. Sie können dank ausführlicher Personen-, Orts- und Sachverzeichnung nach einschlägigen Stichworten durchsucht werden. Der Bestand ist teilweise in FAUST verzeichnet, die Nutzung einzelner Archivalien muss jedoch aufgrund der Schutzfristen gesondert beantragt und genehmigt werden.
Rozsah fondu: 
24780
Metráž fondu: 
67,6
Přístupnost: 
částečně přístupný

Archivní pomůcka

Název archivní pomůcky: 
Gestapostelle Würzburg
Podskupina: 
Juden
Signatury bohemik: 
97, 100, 101, 118, 142, 203, 204, 240, 273, 277, 285, 291, 326, 328, 352, 358, 361, 473, 536, 564, 571, 664, 789, 846, 1191, 1280, 1340, 1361, 1368, 1369, 1462, 1494, 1497, 1501, 1603, 1604, 1610, 1615, 1624, 1634, 1958, 1969, 2029, 2131, 2177, 2342, 2495, 2571, 2651, 2662, 2882, 2923, 2944, 2977, 3082, 3137, 3254, 3255, 3302, 3307, 3316, 3906, 3912, 3976, 3989, 4096, 4188, 4589, 4636, 4779, 5010, 5065, 5190, 5308, 5310, 5311, 5320, 5321, 21679
Popis bohemik: 
Cohen (nar. Haas, 1864 Reckendorf), koncentrační tábor Terezín, mimo jiné viz Koronczyk a Renner o říšském spojení Židů v Německu, 1942 (č. 97). Cohn (nar. 1869 Radzionkow), podomní obchodník, požádal o městské povolení (1939), koncentrační tábor Terezín (1942) se svou ženou (roz. Sonn, 1870), 1939-1942 (č. 101). Cohn (roz. Krämer, 1867 Höchst i.Odw.), koncentrační tábor Terezín, kromě toho viz Schwab o říšském spojení Židů v Německu, 1942-1943 (č. 100). Consentius (nar. 1907 Berlín), sekretářka, kontrola pošty a omezení cestovního pasu kvůli vztahu s jedním Židem v Praze (1936), ochranná vazba (1936), očištěna v obnoveném procesu (1958-1960), kromě toho viz Jeremias (Žid z Berlína a Prahy), k jeho sestře, židovské lékařce Prahy z Berlína, k Židovce Bloch z Norimberka/Nürnberg, k židovskému páru Heymannovým z Berlína, k Židovi Karlinerovi z Berlína, k Židovi Besteckovi z Berlína, 1936-1960 (č. 118). Donnerstag (nar. 1862 Unsleben), dluhy u tehdejší uklízečky Hahn v obci Unsleben, koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 142). Hahn (nar. 1856 Neugedein), konfiskace majetku (1943), uzavřena „Smlouva o koupi domova“ Heimeinkaufsvertrag, zemřel krátce před koncentračním táborem Terezín (1942), kromě toho jako posthume konfiskován majetek u paní Engel (roz. Nussbaum 1865-1942), Kahn (1861-1939), Stern (186(8)-1941), pro vyobcování Sondheimera (nar. 1871), Schwaba (nar. 1880), 1939-1944 (č. 273). Hahn (nar. 1871 Heusenstamm), podezřelé chování (1939), deportace na východ, pravděpodobně Terezín (1942-1943), kromě toho viz jeho žena (roz. Schloss) a jeho dcera (nar. 1926), 1939-1943 (č. 240). Hahn (nar. 1881 Nenzenheim), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1953), kromě toho viz Hanauer, 1942-1953 (č. 285). Hahn (roz. Kuhn, 1870 Altenschönbach), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 291). Hahn, (nar. 1864 Kirchschönbach), obchodník s kůží, žádost o vystěhování (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1960-1961), stejně tak deportována jeho žena (roz. Kuhn 1870), Brodmann, osvědčení o pracovní způsobilosti" z 1. světové války Hahn (nar. 1892), 1941-1961 (č. 277). Hähnlein (nar. 1864 Kleinlangheim), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 203). Hähnlein, Thekla, (nar. 1896 Kleinlangheim, koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 204). Hammelburger (nar. 1859 Niederwerrn), delikt s devizemi (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1953), 1941-1953 (č. 328). Hammelburger (nar. 1884 Niederwerrn), žádost o vystěhování USA (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), konfiskace majetku (1943), 1941-1943 (č. 326). Hanauer (nar. 1863 Gochsheim), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1953), 1942-1953 (č. 352). Hanauer (nar. 1874 Heubach), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1954-1961), kromě toho viz Hanauer (nar. 1881), Wildmann, 1942-1961 (č. 361). Hanauer (nar. 1875 Wiesenfeld), Bauer, ochranná vazba (1938), koncentrační tábor Terezín (1942), konfiskace majetku (1943), proces RE (1953-1955), rovněž deportována jeho žena (roz. Steinheimer 1874), vyvlastnění Fleischmann (roz. Wechsler 1896 1938), 1942-1955 (č. 358). Hartmann (nar. 1883 Nýrsko/Neuern/Čechy), deportace do měst Izbica a Lublin/ koncentrační tábor Majdanek, 1942 (č. 536). Hartmann (nar. 1883 Nýrsko/Neuern/Čechy), obchodník, ochranná vazba (1938), deportace do Lublinu (1942), rovněž deportována jeho žena (roz. Stern), do Terezína byl deportován Holänder (roz. Stern 1873), 1938-1942 (č. 473). Hecht (nar. 1872 Sulzdorf a.d.Lederhecke), soukromník, ochranná vazba, konc. tábor Dachau (1938), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1959-1961), kromě toho viz Hecht (nar. Steinberger, 1876 Würzburg), Hecht (roz. Krämer 1879), koncentrační tábor Terezín (1942), jeho podnájemníci Freudenberger, Rosenthal, 1938-1961 (č. 571). Hecht (roz. Steinberger, 1876 Würzburg), majetek po její smrti (1942), kromě toho viz její manžel (nar. 1872), koncentrační tábor Terezín (1942), 1942-1960 (č. 564). Heidelberger (roz. Rossmann v Maßbachu, 1861-1942), žádost o vystěhování do Izraele (1939), židovský domov důchodců Würzburg (1939), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1960), 1939-1960 (č. 664). Heimann (nar. 1873 Homburg a.Main), obchodník, ochranná vazba(1938), koncentrační tábor Terezín (1942), do Terezína deportována rovněž jeho manželka (roz. Rosenfeld, 1880), 1938-1942 (č. 789). Heinemann (roz. Kremer, 1870 Poppenlauer), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 846). Hermanns (roz. Berliner, 1859 Wörth a.Main), koncentrační tábor Terezín, 1942-1943 (č. 1191). Hersch (nar. 1873 Haßloch), obchodník, policejní vazba kvůli protistátnímu vyjádření (1935), pracovní nasazení (1940-1941), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1958), deportována rovněž jeho manželka, kromě toho viz jeho synové, viz Saalheimer, Haas, 1935-1958 (č. 1280). Heß (nar. 1863 Geroda), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1958-1959), kromě toho viz Edinger, 1942-1959 (č. 1369). Heß (nar. 1870 Unterleinach), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 1361). Heß (nar. 1873 Sulzdorf a.d.Lederhecke), žádost o vystěhování USA (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), propadnutí majetku (1943), 1941-1943 (č. 1340). Hess (nar. 1897 Geroda), židovský domov důchodců Würzburg (1940), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1960), 1940-1960 (č. 1368). Heußinger (nar. 1869 Oberlauringen), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1957-1959), 1942-1959 (č. 1462). Heymann (nar. 1858 Hamburg), obchodník, ochranná vazba (1938), koncentrační tábor Terezín (1942), propadnutí majetku (1943), 1938-1944 (č. 1497). Heymann (roz. Rosner 1896 Nürnberg), domovský list pro Heymannovou vystěhovanou v roce 1937 do Prahy (1938), proces RE (1956), kromě toho viz její manžel Heymann (nar. 1858 Hamburg), její syn, viz Martin (nar. 1923 (1934 do USA)), 1938-1956 (č. 1494). Hichberger (nar. 1874 Hohenfeld), koncentrační tábor Terezín, propadnutí majetku, 1942 (č. 1501). Hirnheimer (nar. 1897 Greußenheim), studijní rada, ochranná vazba (1938), žádost o vystěhování Izrael (1939), údajné hromadění zásob (1939), spor s pronajímatelem (1939), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1953), rovněž deportována jeho manželka (nar. Norden, 1914), jeho děti (nar. 1937, 1939, 1942), 1938-1953 (č. 1604). Hirnheimer (roz. Fuchs, 1861 Fuchsstadt), žádost o vystěhování do Izraele (1939), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1953), 1939- 1953 (č. 1603). Hirsch (nar. 1872 Goldbach), koncentrační tábor Terezín (1942), rovněž deportována jeho manželka (roz. Gärtner, 1879), 1942-1943 (č. 1610). Hirsch (nar. 1875 Frankenwinheim), obchodník s obilím, ochranná vazba (1938), během "Křišťálové noci" okraden příslušníky SA, opatření na vyvlastnění (1940), žádost o vystěhování USA (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), 1938-1942 (č. 1624). Hirsch (nar. 1888 Würzburg), obchodník, úmysly vystěhovat se (1938), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1960), člen SPD a spolku Reichsbanner, 1933-1960 (č. 1615). Hirsch (roz. Hahn 1870 Kirchschönbach), žádost o vystěhování USA (1941), židovský domov důchodců Würzburg (1942), koncentrační tábor Terezín (1942), 1941-1942 (č. 1634). Hofmann (nar. 1868 Kleinbardorf), nucený prodej zemědělské usedlosti, přestěhování do Würzburgu (1939), koncentrační tábor Terezín (1942), rovněž deportována jeho manželka (roz. Blum, 1869), 1939-1943 (č. 1969). Hofmann (nar. 1891 Thüngen), obchodník, pokus vymámit cestovní pas (1936), pátrání u jeho rodičů Hofmannových (nar. Laubheimer) (1936), údajný útěk do Československa (1936), proces RE (1960), 1933-1936 různá vězení a konc. tábor Dachau, 1936-1960 (č. 2029). Hofmann (nar. 1898 Kleinbardorf), dětská sestra, žádost o vystěhování Anglie (1939), koncentrační tábor Terezín (1942), oznámení o úmrtí (1958), 1938-1958 (č. 1958). Holländer (roz. Stern, 1873 Bad Kissingen), koncentrační tábor Terezín (1942), propadnutí majetku (1942-1944), 1942-1944 (č. 2131). Holzinger (roz. Schuster, 1867 Sterbfritz), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 2177). Hülle (roz. Hiller 1877 Wroclaw/Breslau), doklad o židovském původu (1937), zakázaný podnájem poskytovaný Němcům (1941), vyrovnání před korespondencí se syny v Anglii (1941), vylákání členství v národně-socialistické organizaci Nationasozialistische Volkswohlfahrt (NSV), koncentrační tábor Terezín (1942), propadnutí majetku (1942), proces RE (1957), 1928 konvertovala ke křesťanství, kromě toho synové Bentheim, (nar. 1907, 1909), oba v Anglii, 1937-1957 (č. 2342). Ickelheimer (nar. 1867 Lenkersheim), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 2495). Israelski (nar. 1864 Zolesza), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 2571). Jakob (nar. 1897 Aschaffenburg), obchodník v železářství, ochranná vazba kvůli šíření pomluv o "vážené osobě " (1933), urážka stranického soudruha (1938), podezření na plánované vystěhování po prodeji čerpací stanice (1938), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (Anneliese Kaye) (1959), rovněž deportována jeho manželka (roz. Löb 1895) kromě toho viz Židé z Aschaffenburgu: Rosenstock, Solinger, Thurnauer, Löbenberg, Huth, Löwenthal, Rotschild, Levi, 1933-1959 (č. 2662). Jakob (nar. 1928 Frankfurt a.Main), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 2651). Kahn (nar. 1870 Creglingen), účetní, bez státní příslušnosti, koncentrační tábor Terezín (1942), 1939-1942 (č. 2923). Kahn (roz. Gutmann 1869 Kleinsteinach), koncentrační tábor Terezín (1942), řízení o refundaci (1959), obsahuje o list o ohledání mrtvoly Kahn (1932), 1932-1959 (č. 2944). Kahner (nar. 1869 Bad Neustadt a.d.Saale), obchodník s vínem, žádost o pobyt v lázních v Maďarsku (1938), úmysl vystěhovat se (1939), dražba majetku z vystěhování, koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1958), deportována byla pravděpodobně i jeho manželka (roz. Jonas 1877), 1938-1958 (č. 2977). Kälbermann (roz. Frank, 1871 Prichsenstadt), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 2882). Kann (roz. Glück 1876 Berlín), vdova, kontrola pošty kvůli podezření na delikt s devizami (1939), úmysl vystěhovat se (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), použití jejího majetku (1942-1943), proces RE (1959), kromě toho viz kontrola pošty u Isaak (roz. Kahn 1885 Laufersweiler), vdova po krejčím, 1939-1959 (č. 3082). Karger (nar. 1903 Annaberg) alias Kutschera (nar. 1903 Mělník), obchodník, dotaz na zadrženého špiona z Berlína, 1938 (č. 3137). Katzenstein (nar. 1863 Borken), koncentrační tábor Terezín, konfiskace majetku, dražba nábytku, 1942 (č. 3255). Katzenstein, Leo, (nar. 1871 Rhina), obchodník, přijímání protiněmeckých novinových výstřižků z Argentiny, kontrola pošty, úmysl vystěhovat se, koncentrační tábor Terezín, použití jeho majetku, věc odškodnění, kromě toho viz jeho žena (roz. Schiffer 1877), 1936-1960 (č. 3254). Kaufmann (nar. 1866 Altenstein), obchodník s dobytkem, ochranná vazba listopad 1938, židovský obroční dům Würzburg (1939), koncentrační tábor Terezín, rovněž deportována jeho manželka (roz. Neumann 1878), 1938-1943 (č. 3316). Kaufmann (nar. 1872 Unterleichtersbach), hotelier, kontrola židovských hotelů v Bad Brückenau (1936), kontrola provozu a stížností, odebrání koncese na provoz (1937), koncentrační tábor Terezín (1942), věc odškodnění (1953), kromě toho viz jeho manželka (nar. 1877), viz Schönfärber (nar. 1901 Dornheim), obchodník, viz Strauß (nar. 1881 Bad Brückenau), majitel hotela, 1936-1953 (č. 3302). Kaufmann (roz. Rosenstein, 1861 Urspringen), koncentrační tábor Terezín, prodej jejího nábytku (1942), proces RE (1960), 1942-1960 (č. 3307). Klau (nar. 1872 Poppenlauer), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 3906). Klau (roz. Frank, 1860 Rödelsee), nepovolené předávání zpráv do Francie (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), použití jejího majetku (1943), kromě toho viz její snacha (roz. Baumblatt, 1896 Theilheim), 1941-1943 (č. 3912). Klein (nar. 1904 Mannheim), obecní písmák, kontrola pošty kvůli podezření ze špionáže (1936-1938), zpronevěra a podvod (1938), politické a trestně právní odsouzení (1939, 1940), kromě toho viz jeho manželka (roz. Reimann, 1914 Wesseln), Grove Spiro (bytem v Londýně), Bäcker (roz. Schlott 1909 Aš/Čechy), obsluha, Kaufmann (nar. 1908 Hellstein), inženýr, 1934-1940 (č. 3989). Klein (roz. Schlachter, 1872 Braunsbach), úmysl vystěhovat se (1941), koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1959), 1941-1959 (č. 3976). Klenk (roz. Schneyer, 1898 Kitzingen), obsluha, ochranná vazba kvůli podezření hanobení rasy (1936), sledování (1937), kromě toho viz Žid Kann (nar. 1872 Chomutov/Komotau/Čechy), zástupce, 1936-1937 (č. 4096). Klugmann (roz. Bachmann 1859 Schwanfeld, koncentrační tábor Terezín, propadnutí majetku (1942), proces RE (1960), 1942-1960 (č. 4188). Kohn (nar. 1881 Marktbreit), koncentrační tábor Terezín (1942), prodej zařizovacích předmětů (1942-1943), 1942-1943 (č. 4589). Kolb (roz. Jakob 1867 Frankenwinheim), prodej zařizovacích předmětů, koncentrační tábor Terezín (1942), 1942 (č. 4636). Krämer (nar. 1864 Giebelstadt), povolení k přistěhování do Würzburgu, židovská nemocniční nadace a obroční dům (1939-1940), koncentrační tábor Terezín (1943), kromě toho viz Krämer (nar. 1873), 1939-1943 (č. 4779). Krebs (roz. Grünbaum 1868 Wenkheim), koncentrační tábor Terezín (1942), prodej bytového zařízení (1942-1943), proces RE (1959, 1960), 1942-1960 (č. 5010). Kremer (nar. 1873 Poppenlauer), prodej bytového zařízení, koncentrační tábor Terezín (1942), proces RE (1954-1955), rovněž deportována jeho manželka (roz. Wildberg 1880), 1942-1955 (č. 5065). Krümpel, prodavačka ve Würzburgu, chce si vzít československého "položida", odmítnutí vystavení cestovního pasu, kontrola pošty (1936), kromě toho viz "položid" Müller (nar. 1912 České Budějovice/Čechy), obchodník, 1936 (č. 5190). Kuh (nar. 1866 Stadtlengsfeld), dřívější obchodník, úmysl vystěhovat se do Palestiny (1939), policejní vazba, protože zakryl svou židovskou hvězdu, prodej bytového zařízení, koncentrační tábor Terezín (1942), kromě toho viz jeho manželka (roz. Sündermann, 1874), 1939-1943 (č. 5308). Kuhl (nar. 1865 Unsleben), obchodník s dobytkem, odstěhoval se do Karlových Varů (1938), propadnutí majetku (1943-1944), 1938-1944 (č. 5311). Kuhl (roz. Rosenthal 1861 Mühlfeld), koncentrační tábor Terezín, 1942 (č. 5310). Kuhn (nar. 1866 Aidhausen), koncentrační tábor Terezín, dražba bytového zařízení (1942), proces RE (1957, 1959), 1942-1959 (č. 5320). Kuhn (nar. 1868 Aidhausen), koncentrační tábor Terezín, dražba nábytku, propadnutí majetku (1942), proces RE (1958), rovněž deportována jeho manželka (nar. Schloss 1878) 1942-1958 (č. 5321). Müller (nar. 1885 Priesen), český státní občan, od roku 1927 Würzburg, 1934 do Prahy, podezřelý z hanobení rasy, není Židem ve smyslu zákona na ochranu německé krve a německé cti, patrně pracoval pro českou zpravodajskou službu, 1938-1940 (č. 21679).
Poznámky: 
Die Nutzung einzelner Akten muss aufgrund der Schutzfristen gesondert beantragt und genehmigt werden.;Bei den erfassten Archivalien handelt es sich um eine Auswahl der im Bestand enthaltenen Bohemica.

Vertical Tabs