Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli

Archiv

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli
Jiráskovo nám. 270
570 01 Litomyšl – Záhradí

tel.: +420 461 614 810
fax: +420 461 612 939

E–mail: podatelna.sy@ahapa.cz
web: https://vychodoceskearchivy.cz/home/kontakty/statni-okresni-archiv-svitavy-litomysl/

Působnost archivu se vztahuje na území okresu Svitavy.

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli započal svoji činnost 27. 4. 1960 v souvislosti s reorganizací státní správy. Při územní reorganizaci byl Okresní archiv v Litomyšli jediný ve východočeském kraji, který vznikl ze čtyř dosavadních okresních archivů, z nichž dva byly české (Polička; Litomyšl) a dva moravské (Svitavy; Moravská Třebová) a zařadil se mezi největší okresní archivy. Základy těchto bývalých okresních archivů byly většinou městské archivy: na straně české Litomyšl, Polička, Bystré, na straně moravské Svitavy, Moravská Třebová, Jevíčko, Březová nad Svitavou, Jimramov.

Základem archivu se stal bývalý okresní archiv v Litomyšli, který navázal na litomyšlský městský archiv, který se o písemnosti dělil s místním muzeem. Za zmínku stojí, že písemnosti uložené v muzeu byly uspořádány v letech 1927 až 1930 litomyšlských rodákem univ. prof. Zdeňkem Nejedlým. V roce 1955 byl zřízen okresní archiv a okresním archivářem byl jmenován PhDr. Jindřich Růžička, který stál v čele okresního archivu až do roku 1987 a jako významný archivní teoretik a praktik se zasloužil velkou měrou o rozvoj československého archivnictví. S významem tohoto archivu tak zcela nekorespondovaly jeho prostorové možnosti, které zapříčiňovaly poměrně velkou roztříštěnost depozitářů na okrese, které existovaly až do konce osmdesátých let minulého století a jen obtížně byly rušeny a písemnosti předávány do centrály v Litomyšli. Na počátku šedesátých let 20. století byla prostorová situace archivu velmi nedostačující, archiv byl umístěn v přízemí Státního zámku v Litomyšli. Ke zlepšení došlo až v polovině 70. let adaptací bývalé zámecké kočárovny, která poté sloužila jako administrativní budova archivu, bylo využito i patro budovy bývalé zámecké jízdárny jako depozitáře. Tak např. pobočka v Moravské Třebové byla zrušena v roce 1967, pobočka v Poličce v roce 1980. Poslední archiválie uložené v depozitářích mimo sídlo archivu byly převezeny do Litomyšle z depotu v Bystrém až v roce 1999. Perspektivněji byly prostory řešeny až v devadesátých letech celkovou rekonstrukcí bývalé zámecké konírny jako ukládacích prostor pro archiválie a adaptací bývalé prodejny Jednota pro účely centrální administrativní budovy archivu. Roku 2002 došlo v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy k začlenění Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli do Státního oblastního archivu v Zámrsku.

K tradicím tohoto archivu náleží rozvíjení archivní teorie i praxe i bohatá publikační činnost, z níž je možno příkladem jmenovat knihy Josef Tříska: Latinská a česká literatura na pomezí Čech, Moravy a Slezska (2002); Jindřich Růžička: Hubert Gordon Schauer (1862–1892), žurnalista, kritik a inspirátor (2002).

Úložní kapacita státního okresního archivu je cca 6 800 běžných metrů; rezerva činí cca 1650 bm archiválií.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli spravuje písemnosti státní správy a samosprávy, jsou zde uloženy archivní fondy justice, církví, škol a školních rad, cechů a spolků, fondy průmyslových podniků byly předány do Státního oblastního archivu v Zámrsku. Pohyb archiválií v průběhu správních reforem a získávání nových prostor je uveden ve skupině II. Stručná historie archivu. Archiv má rozsáhlou knihovnu a početnou sbírku fotografií a mapového materiálu.

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

Archiv pečuje o 1677 archivních fondů a sbírek, v celkovém rozsahu 4935,06 běžných metrů.

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce státní správy politické, finanční, justiční

Politická správa

Okresní úřady

Litomyšl (1850–1945); Moravská Třebová (1850–1938); Polička (1850–1940); Svitavy (1990–2002); Okresní úřad ochrany práce Moravská Třebová (1929–1938); Svitavy (1936–1938).

Okresní národní výbory

Litomyšl (1945–1960); Moravská Třebová (1945–1960); Polička (1945–1960); Svitavy (1949–1990).

Městské národní výbory

Jevíčko (1945–1990); Litomyšl (1945–1990); Moravská Třebová (1945–1990); Polička (1945–1976); Svitavy (1945–1990); Jevíčko (1851–1969); Městský úřad Bystré (1990–2001); Moravská Třebová (1990–2006); Svitavy (1990–2001).

Finanční správa

Berní úřady

Berní správa Litomyšl (1919–1948); Moravská Třebová (1919–1939); Polička (1928–1949); Berní úřad Litomyšl (1850–1919); Polička (1928–1949); Finanční úřad Litomyšl (1990–2000); Okresní finanční správa Svitavy (1990–1990).

Justiční správa

Soudní správa

Okresní soud Jevíčko (1850–1953); Litomyšl (1850–1960); Moravská Třebová (1850–1960); Polička (1850–1960); Svitavy (1850–2004).

Okresní prokuratura Litomyšl (1949–1960); Okresní prokuratura Moravská Třebová (1949–1960); Okresní prokuratura Polička (1949–1960); Okresní prokuratura Svitavy (1949–1993); Notářství Litomyšl (1857–1915).

2. Instituce samosprávné

Archivy měst

Březová nad Svitavou (1501–1945); Jevíčko (1351–1945); Litomyšl (1226–1945); Moravská Třebová (1372–1945); Polička (1402–1945); Svitavy (1448–1945); Archiv městečka Bystré (1488–1945).

Okresní samospráva

Okresní státní zastupitelství Svitavy (1994–1998).

3. Církevní fondy

Děkanský úřad Litomyšl (1601–1947); Moravská Třebová (1652–1935); Polička (1640–1944); Svitavy (1784–1926); Farní úřad Boršov (1647–1956); Březová nad Svitavou (1603–1949); Bystré (1647–1945); Čistá (1657–1958); Dolní Újezd (1661–1947); Chornice (1680–1957); Janov (1657–1945); Jevíčko (1689–1958); Kunčina (1665–1949); Městečko Trnávka (1670–1949); Mladočov (1670–1945); Moravská Třebová (1631–1996); Rychnov na Moravě (1607–1949); Sebranice (1616–1951); Staré Město (1654–1960); Svitavy (1653–1951); Farní úřad církve evangelické Telecí (1849–1859); Farní úřad evangelické církve helvetského vyznání Borová (1783–1846); Vikariátní úřad Litomyšl (1677–1949); Vikariátní úřad Polička (1710–1943).

4. Školy

Gymnázia a reálky

Gymnázium Jevíčko (1897–1997); Litomyšl (1640–1983); Polička (1919–1987); Svitavy (1945–1987); Moravská Třebová (1945–1997); Městská vyšší reálná škola Litomyšl (1865–1888); Německé reálné gymnázium Moravská Třebová (1766–1945).

Obvodní školský úřad a komisariát filosofického ústavu Litomyšl (1802–1886).

Odborné školy

Masarykova průmyslová škola Litomyšl (1888–1948); Městská vzorná škola Svitavy (1835–1849); Státní odborná škola tkalcovská Svitavy (1872–1945); Učitelský ústav Polička (1896–1923); Tkalcovská škola Polička (1873–1888); Živnostenská pokračovací škola Svitavy (1922–1932).

5. Hospodářské instituce

Finanční ústavy

Kontribučenská záložna Bělá u Jevíčka (1869–1896); Občanská záložna Polička (1864–1948); Okresní záložna hospodářská Litomyšl (1888–1948); Okresní záložna hospodářská Polička (1835–1948).

6. Jiné

Cechy

Cech barvířů Moravská Třebová (1733–1859); Cech hostinských a šenkýřů Polička (1852–1853); Cech hostinských Moravská Třebová (1800–1800); Cech hrnčířů Moravská Třebová (1733–1859); Cech hostinských a šenkýřů Polička (1852–1853); Cech hostinských Moravská Třebová (1800–1800); Cech hrnčířů Svitavy (1660–1660); Cech hřebenářů Polička (1823–1823); Cech kloboučníků Bystré (1651–1700); Cech kovářů a kolářů Moravská Třebová (1593–1859); Cech kovářů; zámečníků a kolářů Jevíčko (1681–1859); Cech koželuhů Moravská Třebová (1781–1859); Cech kožišníků Litomyšl (1695–1853); Cech krejčích Bystré (1679–1858); Cech krejčích Jevíčko (1562–1859); Cech mlynářů Moravská Třebová (1661–1859); Cech mydlářů Polička (1675–1810); Cech nožířů Polička (1605–1696); Cech obuvníků (ševců) Bystré (1651–1859); Cech pekařů a perníkářů Polička (1688–1902); Cech punčochářů Litomyšl (1616–1714); Cech soukeníků Litomyšl (1551–1872); Cech tkalců Jevíčko (1590–1859).

Politické a společenské organizace

KSČ – okresní výbor Svitavy (1945–1991); KSČ – okresní výbor Litomyšl (1945–1960); Národní fronta – místní výbory okresu Litomyšl (1948–1957); Závodní výbor dělnictva fy Löw Beer Brněnic (1924–1938).

Český svaz bojovníků za svobodu; okresní výbor Svitavy (1960–2003).

Spolky

Beseda Litomyšl (1859–1918); C. K. privilegovaný sbor ostrostřelců Litomyšl (1836–1923); Hudební spolek Moravská Třebová (1870–1937); Jednota divadelních ochotníků Litomyšl (1862–1959); Mužský zpěvácký spolek Moravská Třebová (1859–1939); Národní garda Moravská Třebová (1848–1851); Německý měšťanský spolek Moravská Třebová (1923–1938); Německý učitelský spolek pro okres Litomyšl (1871–1939); Vzájemně se podporující spolek vojenských vysloužilců Litomyšl (1873–1915).

Pozůstalosti

František J. Andrlík (1866–1933); Bohumila Klimšová (1881–1917); Antonín Kolář; Prof. PhDr. (1876–1964); Zdeněk Kopal; Prof. RNDr. (1851–1994); Josef Matička; Ing. arch.; a Anna PhDr. (1834–1985); Josef Václav Justin Michl a členové rodiny (1778–1986); Pavel Nádvorník; MUDr. (1911–1987); Rodina Hradeckých (1739–1888); Jindřich Růžička, PhDr., CSc. (1945–1966); Josef Smola a členové rodiny (1828–1944); Antonín Sum, JUDr. (1920–1930); František Šauer, JUDr. (1927–1981).

Sbírky

Sbírky fotografií a pohlednic; map a plánů; razítek a typářů; soudobé dokumentace a vedut.

Depozita

viz církevní fondy

Knihovna

Knihovna se zaměřením na historii, pomocné vědy historické a regionální historii eviduje celkem 20 307 knižních titulů.

Literatura o archivu

Turčín, Oldřich. Vznik a vývoj okresních archivů Východočeského kraje. Sborník prací východočeských archivů; roč. I; 1970; str. 240–243.

Okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli. Průvodce po archivních fondech a sbírkách 1972.

Sborník Pomezí Čech a Moravy, vydavatel č. 1–5; 1997–2002, spoluvydavatel od č. 6 – dosud do č. 13; 2005–2012.

Porta fontium

Hlavní menu

Jste zde