Státní okresní archiv Tábor

Archiv

Státní okresní archiv Tábor
Na Parkánech 1623
390 01 Tábor

tel.: +420 381 765 101
fax: +420 381 765 112

E–mail: posta@ta.ceskearchivy.cz
web: http://www.ceskearchivy.cz/statni-okresni-archivy/tabor/soka-tabor-uvod

Působnost se vztahuje na území okresu Tábor.

Počátek péče o historické archivy měst a obcí táborského okresu byl v nejranější době svěřen úředníkům, kteří agendy spravovali nebo rozhodovali o jejich uložení a dalším využívání. Ve městech Táboře a Soběslavi jsou informace o systematickém třídění písemností podle určitého schématu, stejně tak o uspořádání archivu a existenci prvotních inventářů. V městských centrech byla přiměřenou péči zachována poměrná část písemností vzešlých z úřední činnosti, přestože byla v mnoha případech narušena válečnými událostmi nebo hrubým zásahem místních samospráv. Právě tato rozhodnutí vedla k trvalým ztrátám informací o politickém, společenském a hospodářském životě v konkrétní lokalitě.

Vývoj archivů lze rozdělit do několika období. První období je vymezeno od nejstarší doby až do roku 1848, kdy města střežila svá práva a výsady a pečovala o úřední agendu s přiměřenou péčí.

Druhé období začíná rokem 1848 až do roku 1878. V Táboře lze zaznamenat jistý úpadek vycházející ze společenských změn. Dochází ke svévolnému ničení historických dokumentů se souhlasem a podporou městské rady. V Soběslavi po roce 1852 byla písemnostem věnována větší pozornost, přesto byly některé písemnosti prodány obchodníkům na balení zboží.

Třetí období je vymezeno lety 1878 až 1952, kdy pod dohledem a správou Městského muzea v Táboře dochází nejprve k soustředěné péči o archiválie zásluhou historika Augusta Sedláčka, později byly snahy utlumeny nezájmem o další jejich využívání. Archiv byl odtržen od registratury a nové akvizice byly ukládány v radniční věži nebo v jiných prostorách radnice. V Soběslavi byl archiv ponechán bez péče a dohledu, což vedlo ke ztrátám. Roku 1887 byly písemnosti opětovně utříděny, sepsány a uloženy v místnostech pro archiv. V roce 1926 byl archiv přestěhován do muzea, kde jej od roku 1949 spravoval již městský archivář. V roce 1952 se městský archiv stal okresním archivem.

Čtvrtá etapa vývoje archivu je započata přijetím vládního nařízení č. 29/1954 Sb. o archivnictví, přestože již v roce 1953 byl táborský městský archiv změněn na okresní archiv. Úkolem archivnictví bylo sloužit politickým, vědeckým, kulturně osvětovým potřebám a archiv byl napojen na jednotně utvořenou síť archivů pod gescí ministerstva vnitra. K táborskému archivu byl připojen městský archiv v Bechyni, Městský archiv v Mladé Vožici. Po roce 1959 byl převzat Městský archiv v Chýnově a Místní archiv v Jistebnici a Ratibořských Horách. V důsledku územně správní reorganizace, jíž předcházela změna v územním uspořádání vymezené zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, kterým byly vymezeny nové kraje a okresy. K 1. červenci 1960 byla provedena správní reorganizace, v jejímž důsledku zanikl stávající táborský a soběslavský okresní archiv a nově se utvořil Okresním archiv v Táboře, jehož správní působnost byla vymezena hranicemi nového okresu. Ukládací možnosti byly zcela vyčerpány a náhradní řešení nebyla ve všech případech vyhovující. Významnou změnou v organizaci archivnictví bylo přijetí zákona č. 97/1974 Sb. o archivnictví. Zákon vysvětloval základní pojmy, vymezil základní práva a povinnosti orgánů, organizací a občanů v souvislosti s uplatňováním zákona, vymezil strukturu archivů a jejich kompetence a úkoly, upravil pravidla vytváření Jednotného archivního fondu bez ohledu na původ nebo vlastnictví, vymezil, co je považováno za archiválie, archiválie uznané za kulturní památky a prohlášené za národní kulturní památku, stanovil opatření k zajištění zvýšené ochrany archiválií, upravil nahlížení do archiválií. Posílení postavení archivů bylo vymezeno v oblasti předarchivní péče o písemnosti u původců. Zákon poprvé stanovil sankce za porušení právních předpisů. Původci z řad státních orgánů, organizací byla nařízena odborná správa písemností, provádění pravidelných skartačních řízení a následného odevzdávání archiválií do příslušného archivu. Zákonem se tak archiválie dostaly pod ochranu státní péče. Archiv byl v tomto období a následném období vystaven častým stěhováním archiválií do nevhodných a nedostačujících náhradních prostor. Na konci tohoto období archiv již nemohl více přejímat do trvalé péče vybrané archiválie, neboť depozitáře byly zcela naplněny.

Páté období je charakteristické společenskými změnami, které vyústily v přijetí zákona č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, kterým byla započata transformace veřejné správy. Okresní archivy se staly odborným zařízením nově utvořeného okresního úřadu. Nabytím účinnosti zákona užíval archiv název Státní okresní archiv Tábor. Zákonem č. 343/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 97/1974 Sb. o archivnictví, byly vymezeny povinnosti dotčeným státním orgánům, obcím a i právnickým a fyzickým osobám, které provozují podnikatelskou činnost. Poprvé od roku 1918 se archivy podílely na výkonu státní správy ve vymezených oblastech – dohledem nad spisovou službou, vyřazováním písemností ve skartačním řízení, výběrem archiválií, vyhledáváním, ověřováním a zpracováváním úředních dokladů a prováděním správního řízení. Přijetím zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, byl přičleněn táborský archiv v rámci restrukturalizace veřejné správy od 1. srpna 2002 pod správu Státního oblastního archivu v Třeboni, jehož se stal vnitřní organizační jednotkou. V roce 2000 byly započaty práce na rekonstrukci budovy čp. 1623, které byly ukončeny v samém závěru roku 2002 předáním nové budovy pro účely archivu. Následující rok byl věnován stěhování archivu do upraveného objektu, které bylo započato v únoru a ukončeno v červnu následujícího roku.

Na nově vytvořené společenské podmínky reagoval zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, kterým byla provedena reorganizace státní archivní sítě ve vymezené územní působnosti, byla určena pravidla výkonu státní správy a péče o archiválie, jednotné úpravy výkonu spisové služby. Zákon upravuje v souladu s evropským právem ochranu osobních údajů.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Správní uspořádání území ve vymezeném prostoru okresu Tábor prošlo v průběhu času několika úpravami, jejichž důsledkem bylo i přesídlení správních center.

Město Chýnov bylo prvním správním centrem stejnojmenného kraje, spravující oblast směrem k Soběslavi, Jistebnici, Prčici, Blaníku a až za Pelhřimov, a bylo sídlem soudní a správní moci. V roce 1250 Václav I. zrušil místní správní úřady. Chýnovský okrsek je pak připomínán ještě v letech 1328, 1341 a 1410.

Dalším krajským centrem v časové ose, bylo Sezimovo Ústí, kam byl přesunut menší krajský úřad, doložený v roce 1321. Kolem roku 1268 se stal součástí velkého Bechyňského kraje. Jeho centrem se stala Bechyně. Bechyňský kraj se v době držby pražských biskupů nazýval Chýnovským. Později splynul s krajem Doudlebským, s novým názvem kraj Písecký. S Bechyňským krajem býval spojen i malý Vltavský kraj. Nejprve v oblasti berní, později společnými hejtmany. Pro přílišnou rozlohu byl kraj roku 1751 rozdělen na kraje Táborský a Budějovický.

Tábor (Hradiště hory Tábor) byl v letech 1420–1436 nezávislou obcí, od roku 1437 do 1452 s výsadami královského města obdržel stejná práva jako Staré Město pražské s postavením nezávislé městské republiky, jejíž pravomoci sahaly na jihu k Lomnici nad Lužnicí, na západě k Písku, na severu k hradu Ostromeči a na východě k Pelhřimovu. Po rozdělení Bechyňského kraje se stal sídlem nového Táborského kraje. Sídla krajských úřadů byla v době před tereziánskými správními reformami, kdy krajský úřad neměl stálého místa, v šlechtickém sídle hejtmana. Na Táborsku jím byla obec Božejov (u Pelhřimova), Vysoké Záhoří (u Neustupova), na Soběslavsku pak obec Dírná, Myslkovice a Přehořov. V letech 1855–1862 (1868) byl Tábor sídlem Táborského kraje.

Vrchnostenská správa byla ukončena kabinetním listem 1848 a Březnovou ústavou 1849 ve věcech politických, soudních a finanční správy. Bylo vytvořeno okresní hejtmanství se čtyřmi obvody (Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Veselí nad Lužnicí). V Soběslavi byla zřízena expozitura okresního komisařství, která zahájila činnost s okresním hejtmanstvím v Táboře dne 1. února 1850 na území vymezené soudním okresům Tábor, Mladá Vožice a Soběslav.

Správní reorganizací po roce 1850 je utvořen kraj Českobudějovický, jehož centrem jsou České Budějovice. V roce 1855, s nástupem absolutismu, byla zřízena hustější síť politických úřadů, byly vytvořeny smíšené okresní úřady v sídlech dosavadních soudů a ryze politické úřady byly pouze v sídlech krajského soudu. Krajská správa v Táboře byla vykonávána de iure od roku 1855 do 1862, de facto až do roku 1868, kdy byl zrušen krajský úřad politické správy. V Táboře v letech 1868–1928 bylo zřízeno dohlédací okresní hejtmanství, které dozorovalo okresní hejtmanství v Benešově, Milevsku, Pelhřimově a Sedlčanech, na území vymezeném soudním okresům Tábor, Mladá Vožice a Soběslav. Oddělený soudní okres Veselí nad Lužnicí připadl k Třeboni. Další územní změny v letech 1874 a 1880 rozšířily správní obvod táborského hejtmanství a zahrnoval tak i některé obce Milevska, Vltavotýnska, Sedlčanska, Pacovska, Jindřichohradecka a Třeboňska. Územní rozsah táborského politického okresu se až na uvedené změny od roku 1868 do roku 1942 neměnil. V době protektorátní správy připadly soudní okresy Bechyně a Milevsko k politickému okresu Tábor.

Dekretem prezidenta republiky zveřejněným pod zákonem č. 121/1945 Sb. byl obnoven obvod správního okresu podle stavu z 29. 9. 1938 řízený již okresním národním výborem.

Správní reorganizací k roku 1949 vzniká Krajský národní výbor v Českých Budějovicích, v jehož obvodě vykonává správní činnost Okresní národní výbor v Soběslavi a Okresní národní výbor v Táboře. Obce na Mladovožicku připadly pod správu ONV Votice a ONV Pacov. Tento stav byl ukončen zákonem č. 36/1960 Sb., kdy se slučují obvody a vzniká jedno správní sídlo řízené ONV Tábor, do kterého byly začleněny některé obce z okresů Pacov, Týn nad Vltavou, Milevsko, Votice a Benešov.

Nejvýraznější správní změna nastala přijetím zákona č. 425/1990 Sb., kterou zanikl Okresní národní výbor, který nahradil Okresní úřad. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, byly vytvořeny správní celky samosprávných krajů a zároveň okresní úřady ukončily činnost k 31. 12. 2002. Vznikly obce s rozšířenou působností, které vykonávaly státní správu v přenesené působnosti a podléhaly kontrole nadřízeným orgánům státní správy. Na území táborského okresu vykonávají správní činnost Městský úřad Soběslav a Městský úřad Tábor jako obce s rozšířenou působností, a výkon správy obcí s pověřeným úřadem ve věcech matričních a stavebního úřadu připadl městům Bechyně, Chýnov, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Soběslav, Tábor a Veselí nad Lužnicí.

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

Archiv pečuje o 1905 celkovém rozsahu 3364,68 bm.

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce státní správy politické, finanční, justiční

Politická správa

Okresní úřady

Okresní úřad Bechyně (1814) 1855–1868; Okresní úřad Mladá Vožice 1855–1868; Okresní úřad Soběslav 1854–1868; Okresní úřad Tábor I. (1808) 1850–1945 (1958); Okresní úřad Tábor II. (1960) 1989–2002; Okresní úřad Veselí nad Lužnicí 1855–1868.

Okresní národní výbory

Okresní národní výbor Soběslav II. (1936) 1949–1960; Okresní národní výbor Tábor (1899) 1945–1990 (2002).

Národní výbory

Městský národní výbor Bechyně (1939) 1945–1990; Městský národní výbor Mladá Vožice (1936) 1945–1990 (1994); Městský národní výbor Soběslav (1889) 1945–1990 (1992); Městský národní výbor Tábor (1867) 1945–1990 (1991); Městský národní výbor Veselí nad Lužnicí (1939) 1945–1990 (2002); Místní národní výbor Chýnov (1939) 1945–1990 (1991); Místní národní výbor Jistebnice (1939) 1945–1990; Místní národní výbor Planá nad Lužnicí 1945–1990; Místní národní výbor Ratibořské Hory (1922) 1945–1991.

Německá správa a organizace - NSDAP – organizační složky

Německá pracovní fronta Tábor 1939–1943.

Úřady práce a úřady ochrany práce do roku 1948

Okresní úřad ochrany práce Tábor 1939–1949 (1951).

Finanční správa

Berní správa a berní úřady

Berní správa Tábor 1868–1949 (1965); Berní úřad Bechyně 1850–1949 (1951); Berní úřad Mladá Vožice (1849) 1936–1949 (1951); Berní úřad Soběslav (1920) 1927–1949 (1953); Berní úřad Tábor (1853) 1922–1949, Berní úřad Veselí nad Lužnicí 1851–1949 (1952).

Důchodkové kontrolní úřady

Důchodkový kontrolní úřad Bechyně 1912–1946; Důchodkový kontrolní úřad Mladá Vožice 1904–1935; Důchodkový kontrolní úřad Soběslav 1925–1948.

Finanční správa, finanční úřady

Okresní finanční správa Tábor (1962) 1970–1990; Finanční úřad Soběslav (1971) 1991–2000.

Finanční úřad Tábor (1971) 1991–1997.

Justiční správa

Okresní soudy, místní lidové soudy

Okresní soud Bechyně (1849) 1850–1949; Okresní soud Mladá Vožice (1836) 1850–1949; Okresní soud Soběslav I. 1850–1949; Okresní soud Soběslav II. (1898) 1949–1960; Okresní soud Tábor I. 1850–1949 (1984); Okresní soud Tábor II. (1912) 1949–1997; Okresní soud Veselí nad Lužnicí 1850–1949; Místní lidový soud – Městský národní výbor Soběslav 1961–1969; Místní lidový soud – Městský národní výbor Tábor 1961–1969; Místní lidový soud – Československá státní dráha 1961–1969; Místní lidový soud – Okresní stavební podnik Tábor 1961–1968; Místní lidový soud – Československá státní dráha Veselí nad Lužnicí 1961–1967; Místní lidový soud – Městský národní výbor Bechyně 1963–1969.

Orgány veřejné žaloby, okresní státní zastupitelství

Okresní prokuratura Tábor 1949–1993; Okresní prokuratura Soběslav 1949–1960; Okresní státní zastupitelství 1992–2002.

Notáři – veřejní a soukromí, státní notářství

Notářství Bechyně 1852–1951; Notářství Mladá Vožice 1857–1919; Notářství Soběslav 1852–1936; Notářství Tábor 1851–1933; Notářství Veselí nad Lužnicí 1872–1950; Advokátní kancelář Veselí nad Lužnicí 1893–1934.

2. Instituce samosprávné

Archivy měst

Archiv města Tábor 1406–1945 (1955); Archiv města Soběslav 1371–1945 (1990); Archiv města Veselí nad Lužnicí 1532–1945 (1950); Archiv města Bechyně 1444–1945 (1953); Archiv města Chýnov 1652–1945; Archiv města Jistebnice 1388–1945 (1958); Archiv města Mezimostí nad Nežárkou 1724–1945 (1948); Archiv města Mladá Vožice 1581–1945 (1948); Archiv města Ratibořské Hory 1652–1945 (1952); Archiv městyse Borotín 1657–1945 (1950) Městská samospráva do roku 1945.

Archivy obcí

204 archivních souborů archivů obcí v okrese do roku 1945.

Okresní samospráva

Okresní zastupitelstvo Tábor (1862) 1865–1928 (1932); Okresní zastupitelstvo Bechyně (1860) 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Mladá Vožice (1860) 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Soběslav 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Veselí nad Lužnicí (1847) 1865–1928.

3. Církevní fondy

Vikaritání úřady

Vikariátní úřad Bechyně (1779) 1789–1952; Vikariátní úřad Jistebnice (1777) 1786–1950; Vikariátní úřad Soběslav 1720–1952; Vikariátní úřad Tábor I. (1720) 1749–1950; Vikariátní úřad Tábor II. 1952–1989.

Děkanské úřad

Děkanský úřad Bechyně [1613]–1958; Děkanský úřad Mladá Vožice 1680–1956; Děkanský úřad Chýnov (1554) 1681–1957; Děkanský úřad Jistebnice 1623–1952; Děkanský úřad Tábor 1640–1952; Děkanský úřad Soběslav (1397) 1658–1987; Děkanský úřad Veselí nad Lužnicí (1362) 1707–1952.

4. Školy

Okresní školní výbor 1870–1949; Německý školní úřad Tábor 1941–1945; Školský úřad Tábor 1990–1999.

Střední školy

Gymnázium Tábor 1851–1999; Jedenáctiletá střední škola Tábor (Reálka) 1900–1960 (1980); Gymnázium Soběslav 1946–1996; Střední ekonomická škola Tábor 1921–1998; Střední zemědělská škola Tábor (1902) 1911–1992; Střední zdravotnická škola Tábor 1949–1998; Střední průmyslová škola Tábor 1949–1969.

Farní školy, hlavní školy, obecné školy

Německá obecná škola Tábor (1931) 1939–1945; Německá hlavní škola Tábor (1940) 1941–1945; Archiv základních škol Tábor 1774–2003; Archiv základních školy Soběslav 1786–1989; Archiv školy Veselí nad Lužnicí 1 1829–2008; Národní škola Bechyně 1837–1953; Národní škola Chýnov 1871–1953 (1954); Základní škola Chýnov 1896–1991; Archiv školy Borotín 1829–1983.

Odborné školy

Učitelský ústav Soběslav (1866) 1870–1948; Učňovská škola Tábor 1863–1966; Učňovská škola Soběslav 1888–1947; Státní zkušební komise pro obecné a měšťanské školy Soběslav 1881–1950; Živnostenská škola pokračovací Veselí nad Lužnicí 1886–1947; Střední průmyslová škola keramická Bechyně 1880–1988; Střední pedagogická škola Soběslav 1976–1987.

124 archivních souborů škol základního vzdělání 1. a 2. stupně (triviální školy, farní školy, obecné a národní školy, měšťanské školy, osmileté a devítileté školy).

5. Hospodářské instituce

Podniky

Těžařstvo k dolování stříbra Tábor 1832–1898.

Družstva

Blata, výrobní družstvo Veselí nad Lužnicí 1951–1994; Jihotvar, výrobní družstvo Veselí nad Lužnicí 1930–2008; Stolak, výrobní družstvo Tábor 1926–2003.

Organizace

Inženýrská organizace města Tábor 1969–1991.

Finanční ústavy zřizované městy

Spořitelna města Tábor 1862–1948; Spořitelna města Soběslav 1880–1948; Spořitelna města Bechyně 1897–1948.

Finanční ústavy zřizované zastupitelskými okresy

Okresní záložna hospodářská Tábor 1882–1948; Okresní záložna hospodářská Soběslav 1897–1953; Okresní záložna hospodářská Mladá Vožice 1885–1948; Okresní záložna hospodářská Bechyně 1863–1949; Okresní záložna hospodářská Veselí nad Lužnicí 1882–1949; Okresní spořitelna a záložna Tábor 1946–1952; Okresní spořitelna a záložna Soběslav 1948–1952.

Jiné

Živnostenská záložna Tábor 1930–1945; Živnostenská záložna Planá nad Lužnicí 1925–1948.

6. Jiné

Spolky

Sokol – tělocvičná jednota Tábora 1883–1996; Okresní hasičská jednota č. 54 Veselí nad Lužnicí 1903–1949; Spolek pro postavení Husova pomníku Tábor 1905–1930; Učitelská jednota Komenský, Tábor 1870–1945; Křížkův spolek Tábor 1863–1947; Jihočeská výstava Tábor 1927–1936; Výstava jižních Čechy Soběslav 1947–1950; Spolek Zora, Tábor 1909–1950.

Politické strany

Československá strana národně socialistická Veselí nad Lužnicí 1932–1939; KSČ – krajský výbor Tábor 1945–1948; KSČ – okresní výbor Tábor 1945–1989; KSČ – městský výbor Tábor 1923–1988.

Společenské organizace

Československý svaz tělesné výchovy – okresní výbor Tábor 1949–1993; Československý svaz požární ochrany – okresní výbor Tábor 1952–1982; Československý červený kříž – okresní výbor Tábor 1949–1991; Svaz protifašistických bojovníků Tábor 1954–1996.

Zdravotnická zařízení nemocenské pojišťovny

Městský lékař Soběslav 1893–1949; Okresní všeobecná nemocnice Tábor 1867–1997; Studentský zdravotní úřad Tábor 1941–1953; Okresní nemocenská pojišťovna Tábor 1920–1953; Okresní správa sociálního zabezpečení Tábor 1992–2006.

Kulturní instituce

Společnosti pro zachování památek a odkazu husitského revolučního hnutí Tábor 1917–1998.

Rodinné archivy a osobní fondy

Rodinný archiv Chvalovských 1857–1952; Rodinný archiv Zeisových a Zachystalových 1826–1948; Rodinný archiv Chalupných a Skládaných 1858–1998; Martin Kolář 1846–1898; Karel Thir 1876–1919; Richard Hrdlička 1887–1965; Josef Švehla 1910–1934; František Teplý 1880–1935; František Dušan Zenkl 1853–1929; Jan Lintner 1937–1973; Rudolf Tecl, PhDr. 1950–2005.

Cechy

Cech koželuhů Tábor [1500]–1860; Cech mlynářů Tábor 1562–1860; Cech soukeníků Tábor 1546–1860; Cech kožešníků a punčochářů Soběslav 1538–1863; Cech pekařů Soběslav 1599–1860; Cech řezníků Bechyně 1759–1887; Cechy řezníků Veselí nad Lužnicí 1611–1884.

Sbírky

Sbírka soudobé dokumentace 1708–2012; Sbírka map a plánů 1572–1994; Sbírka foto Šechtl Tábor 1875–2005; Sbírka fotodokumentace 1870–2002; Sbírka rukopisů 1190–2001.

Depozita

31 archivních souborů farních úřadů okresu z let 1644–1978.

Knihovna

Knihovna nejen počtem 46 800 knižních titulů, ale i zaměřením na historii, regionální historii, pomocné vědy historické, archeologii, kulturní historii, sociologii, dějiny umění, se řadí mezi největší archivní knihovny okresních archivů.

Literatura o archivu

Archiv města Tábor, 1406–1945, NAD 147, čes., lat., něm., přístupný, 22. 12. 2010, AP 973, ič. 13: zde popis

Archiv města Soběslav, 1371–1945, NAD 240, čes., lat., něm., částečně přístupný, 1. 8. 2011, AP 38, 39, ič. 5: zde popis

Archiv města Jistebnice, 1388–1945, NAD 489, čes., něm., přístupný, AP 76, ič. 5: zde popis

Cech ševců Veselí nad Lužnicí, 1650–1885, NAD 325, čes., něm., přístupný, AP 443, ič. 1

Sbírka map a plánů, 1572–1991, NAD 1233, čes., něm., lat., přístupný, AP 202, ič. 237: zde popis.

Porta fontium

Hlavní menu

Jste zde