Jste zde

Státní oblastní archiv v Praze

Archiv

Státní oblastní archiv v Praze
Archivní 4/2257
149 00 Praha 4

tel.: +420 974 847 358
fax: +420 974 847 357

E–mail: e-podatelna@soapraha.cz
web: http://www.soapraha.cz/praha

Působnost archivu se vztahuje na Středočeský kraj.

Stručná historie archivu

Organizované počátky institucionální péče o archiválie na území působnosti současného Státního oblastního archivu v Praze můžeme vysledovat v archivních depozitářích Československého státního archivu zemědělského. Důležitým předchůdcem byl depozitář v Buštěhradě, který byl zřízen po první světové válce pro archivy zestátněných velkostatků podřízených Ústřednímu ředitelství státních lesů a statků. Po roce 1945 pokračoval svoz písemností ze spisoven z širšího okolí a převzaté fondy byly současně pořádány a inventovány. Podobný depozitář zřídil Československý státní archiv zemědělský v sídle jiného bývalého císařského velkostatku, v Kácově. V roce 1951 tu byl zřízen oblastní zemědělský archiv, pozdější zemědělsko-lesnický archiv (ZLA). Kromě kácovských sem byly soustředěny i písemnosti okolních velkostatků. Ke zdejšímu zemědělsko-lesnickému archivu patřily ještě dva depozitáře na hradě v Českém Šternberku a v Sázavě.

            Na Konopišti byl zřízen Československým státním archivem zemědělským archivní depozitář v roce 1939, ale odborná správa byla prováděna z Prahy. Po zabrání zámku Němci byl archiv převezen do Prahy a vrácen až po osvobození. V hořovickém zámku byl zřízen oblastní zemědělský archiv v roce 1948. Zároveň byla založena pobočka v zámku v Dobříši, která fungovala do roku 1955, poté z ní byly fondy přemístěny do Hořovic.

            Skutečné počátky archivu sahají až do roku 1949, kdy byly ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře soustředěny staré soudní fondy ze středních Čech. Skutečný vznik archivu tím předběhl statutární akt založení, daný stejně jako u ostatních státních archivů vládním usnesením z 9. ledna 1950 o archivní službě. Státní archiv v Praze byl potom fakticky zřízen jako krajský archiv Pražského kraje 1. prosince 1951.

            Pevnější základy přineslo vládní nařízení o archivnictví z roku 1954. Archiv byl organizačně podřízen Krajské správě ministerstva vnitra (KSMV) a byl rozšířen počet jeho pracovníků. V roce 1955 bylo zřízeno Archivní oddělení při KSMV, jemuž bylo uloženo pečovat o nově vznikající okresní archivy, vést evidenci archiválií a odborně zajišťovat archivnictví v kraji. V roce 1956 byl archiv pověřen péčí o archiválie zrušených pracovišť archivů ministerstva zemědělství a lesnictví v kraji.

            Přímé pobočky Ústředního zemědělsko-lesnického archivu v Praze, zahrnuté v roce 1955 do Státního archivu Praha, vznikly v Brandýse nad Labem, Českém Brodě, Zbraslavi, Ctěnicích a na Karlštejně. Během roku 1955 docházelo k postupnému přebírání většiny uvedených poboček a depozitářů do Státního archivu Praha, jež se ke dni 1. 1. 1956 staly II. oddělením státního archivu. Zemědělsko-lesnické oddělení mělo 4 pobočky – Benešov u Prahy (kam byl připojen jako pobočka archiv na Konopišti), Buštěhrad, Hořovice a Křivoklát. Do Benešova byl soustředěn archivní materiál z bývalého ZLA Kácov a jeho poboček v Českém Šternberku a Sázavě, ze ZLA Zbraslav a byl sem také převezen fond Poděbrady, uložený do té doby v poběbradském zámku. V souvislosti s novou územní organizací státu bylo k Státnímu archivu v Praze připojeno pracoviště II. oddělení Státního archivu v Litoměřicích – Mnichovo Hradiště. Toto pracoviště, jež bylo do 1. 7. 1960 součástí zrušeného Státního archivu v Jablonci nad Nisou, bylo po delším jednání k 1. 7. 1961 převzato do Státního archivu v Praze se současnou delimitací fondů do státních archivů v Litoměřicích a Zámrsku.

            Za léta své existence vystřídal archiv více než 40 depozitářů v Praze a jejím okolí, z nichž některé byly jen krátkodobým provizoriem určeným pro záchranu archiválií. Teprve získání objektu bývalého chorobince, původně kláštera v Praze na Karlově, v roce 1960 přineslo archivu stabilnější zázemí. Archiv zde našel sídlo své centrály na příštích 42 let. Roku 1961 byly převezeny do nové budovy archivu v Praze na Karlově fondy a sbírky I. oddělení Státního archivu v Praze z depozitářů, jež měl archiv v budovách Státního ústředního archivu v Dejvicích (bývalý zemský archiv) a na Hradčanech (v Loretě), dále z depozitářů státního archivu v Kutné Hoře (Vlašský dvůr), Brandýse nad Labem a Slaném (tyto depozitáře byly získány v letech 1958–1959) a konečně též z depozitáře na zámku Konopišti. Na Karlov byly rovněž převezeny fondy, jež státní archiv získal delimitací ze Státního ústředního archivu, především pražské krajské soudy, báňské úřady oblastní působnosti z obvodu tehdejšího kraje a část sbírky starých pozemkových knih, připadající na Středočeský kraj.

            V roce 1962 bylo po odchodu tamních archivních pracovníků uzavřeno pracoviště Buštěhrad a ponecháno nadále jen jako poboční depozitář II. oddělení Státního archivu v Praze. V souvislosti s tím byla opět do Mnichova Hradiště převezena většina fondů, jež byly v roce 1957 odevzdány na pracoviště v Buštěhradu v rámci delimitace s tehdejším Státním archivem v Jablonci nad Nisou. O dva roky později došlo po odchodu odborného pracovníka do Státního archivu v Plzni k uzavření pracoviště státního archivu v Hořovicích. Při této příležitosti se tamní fondy delimitovaly; fondy patřící provenienčně do Středočeského kraje byly převezeny na pracoviště na Křivoklátě a fondy západočeské a jihočeské provenience byly odevzdány státním archivům v Plzni a v Třeboni.

            K podstatné změně v organizaci Státního archivu v Praze došlo v roce 1966. K 1. červenci tohoto roku byla zrušena archivní oddělení krajských správ ministerstva vnitra, jež byla od roku 1954 bezprostřední řídící složkou pro okresní a podnikové archivy v krajích v otázkách archivní metodiky. Odborní referenti zrušených archivních oddělení byli začleněni do státních archivů, kde vytvořili kontrolně instruktážní skupiny pro archivy národních výborů a pro podnikové archivy, kromě toho byly ve státních archivech nově vytvořeny další útvary, a to skupina hospodářsko-administrativní, oddělení ochrany a využívání státního archivního fondu se skupinou konzervační a fotografickou a samostatné pobočky, nezávislé na obou dosavadních odděleních.

            Ve Státním archivu v Praze zůstala i nadále zachována obě oddělení, ale působnost II. oddělení byla omezena na pracoviště Benešov-Konopiště a Křivoklát, kdežto z pracoviště Mnichovo Hradiště byla vytvořena samostatná pobočka podřízená přímo řediteli archivu. Vedle toho byla utvořena kontrolně instruktážní skupina z jednoho referenta bývalého archivního oddělení pro archivy národních výborů a 3 referentů pro archivy podnikové, dále dvoučlenná skupina ochrany a využívání státního archivního fondu, všechny podřízené rovněž přímo řediteli archivu. V roce 1968 bylo pak nadřízenými složkami povoleno zřídit konzervační a fotografickou dílnu.

            Bezpečného místa pro uložení archiválií se archiv dočkal až po výstavbě Archivního areálu na Chodovci v Praze 4. Od roku 1995 zde ukládá Státní oblastní archiv v Praze své archivní fondy v depozitářích jedné z tehdy nejmodernějších evropských archivních budov. V roce 2001 sem byly přestěhovány i provozy sloužící veřejnosti, pracovny archivářů a technické ateliéry.

            Vznik archivu jakožto právnické osoby se datuje k 1. srpnu 2002. Reorganizace veřejné správy v témže roce si vynutila rozsáhlé změny. Státní oblastní archiv v Praze se stal samostatnou organizační složkou státu, účetní jednotkou a současně správním úřadem. Bylo do něj začleněno 12 okresních archivů Středočeského kraje, které se staly jeho vnitřními organizačními jednotkami. Součástí SOA v Praze jsou tak Státní okresní archivy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Literatura o archivu

BEDNAŘÍK, Tomáš. Historie knížecího fürstenberského archivu na Křivoklátě. In: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C – Literární historie. 1993, XXXVIII, 1–2, s. 1–38.

INDRA, Bořivoj. Padesát let Státního oblastního archivu v Praze. Středočeský sborník historický, 1998, č. 24, s. 218–222.

INDRA, Bořivoj (ed.). Tajemství paravánu následníka trůnu. Neznámá sbírka pohlednic arcivévody Františka Ferdinanda z let 1896–1904. Praha 2004.

INDRA, Bořivoj. Výstavba archivních budov v České republice 1990–2003. Praha 2004, s. 79–83.

INDRA, Bořivoj. Archivní budovy a perspektivy jejich výstavby. Praha 2008.

INDRA, Bořivoj – PROCHÁZKOVÁ, Eva (edd.). Z pokladů středočeských archivů, 1166–1990. Katalog výstavy. Praha 2003.

NUHLÍČEK, Josef. Z činnosti státního oblastního archivu v Praze v letech 1949–1969. Středočeský sborník historický, 1969, č. 4, s. 315–320.

ROUBÍČEK, Jan. Archivní skladba a struktura státních báňských úřadů ve Středočeském kraji. Středočeský sborník historický, 1969, č. 4, s. 257–271.

Státní archiv v Praze. Průvodce po archivních fondech I. Praha 1958.

Státní oblastní archiv v Praze. Průvodce po archivních fondech II. Praha 1960.

Státní oblastní archiv v Praze. Průvodce po archivních fondech III. Praha 1972.

Státní oblastní archiv v Praze. Krátký průvodce. Praha 2007, s. 5–31.

ŠTĚPÁNEK, Josef. Velkostatek Křivoklát a jeho archiv. Sborník archivních prací, 1975, roč. XXV, s. 297–338.

TYWONIAK, Jiří. Ústřední správa chotkovských velkostatků a její archiv. Sborník archivních prací, 1973, roč. XXIII, s. 3–105.

Státní okresní archiv Benešov (Staatliches Kreisarchiv Benešov/Beneschau)
Státní okresní archiv Beroun (Staatliches Kreisarchiv Beroun/Beraun)
Státní okresní archiv Kladno (Staatliches Kreisarchiv Kladno)
Státní okresní archiv Kolín (Staatliches Kreisarchiv Kolin)
Státní okresní archiv Kutná Hora (Staatliches Kreisarchiv Kutná Hora/Kuttenberg )
Státní okresní archiv Mělník (Staatliches Kreisarchiv Melnik)
Státní okresní archiv Mladá Boleslav (Staatliches Kreisarchiv Mladá Boleslav/Jungbunzlau)
Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem (Staatliches Kreisarchiv Nymburk/Nimburg mit Sitz in Lysá nad Labem/Lissa an der Elbe)
Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení (Staatliches Kreisarchiv Prag-Ost mit Sitz in Přemyšlení/Premischl)
Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích (Staatliches Kreisarchiv Prag-West mit Sitz in Dobřichovice/Dobrichowitz)
Státní okresní archiv Příbram (Staatliches Kreisarchiv Příbram/Pibrans)
Státní okresní archiv Rakovník (Staatliches Kreisarchiv Rakovník/Rakonitz)

Bavarika